Komenského 10, 746 01, Opava, tel.: +420 553 714 809
otevřeno: út - ne 9.00 - 12.00 a 13.00 - 17.00 hod.
Historická výstavní budova je jedním ze šesti expozičních areálů Slezského zemského muzea. Jedná se o volně stojící neorenesanční objekt, vybudovaný pro účely Muzea císaře Františka Josefa pro umění a řemesla, založeného v Opavě v roce 1882 z podnětu Obchodní a živnostenské komory, která také stavbu financovala, a to na pozemku věnovaném knížetem Lichtenštejnem.
Zrekonstruovaná budova s novou expozicí Slezsko byla veřejnosti zpřístupněna v květnu roku 2012. „Expozice Slezsko“ je zaměřena na přírodní a kulturněhistorické fenomény v současnosti nejmenší historické země České republiky - Slezska. Zahrnuje všechna tři podlaží Historické výstavní budovy. Vůbec poprvé v historii jsou zpřístupněny také sklepní prostory. První oddíl expozice nese název „Příroda Slezska“, část druhá se jmenuje „Encyklopedie Slezska“ a závěrečný oddíl je nazvaný „Historie Slezska“.
Expozice:
SLEZSKO
Výstava:
1.1. - 31.12.
SLONI V CHOVU ZOO OSTRAVA
Dermoplastické preparáty slona indického Calvina a jeho potomka samičky Sumitry nově doplnila panelová výstava věnující se chovu slonů v ZOO Ostrava, ze které Slezské zemské muzeum získalo tyto jedinečné exponáty. Sloni jsou v ZOO Ostrava chováni od 50. let 20. století, přičemž cílem výstavy je přiblížit jednotlivé slony, kteří zde žili a žijí, včetně odchovaných mláďat. V rámci výstavy je možné zhlédnout také další jedinečné exponáty, např. pašovanou slonovinu zabavenou Celní správou ČR.
1.1. - 31.12. / Müllerův dům
OD HRADNÍ KUCHYNĚ PO MUZEJNÍ OBJEKT - HISTORIE MÜLLEROVA DOMU
Fotografická instalace přiblíží osudy Müllerova domu, jediného pozůstatku opavského zámeckého areálu spjatého s rodem Liechtensteinů. Vysvětlí, jak získal dům svůj dnešní název, kdo byli jeho obyvatelé a jaké měli osudy. Zároveň zjistíte, kdy a jakým způsobem se budova začala využívat k muzejním účelům. Prezentována bude také nejstarší historie stavby, která sloužila již ve středověku jako kuchyně přemyslovského hradu. Později byl objekt přestavován v závislosti na své funkci až do dnešní podoby.
22.2. - 3.11.
OPAVA JUBILEJNÍ
V únoru 2024 bude představen jeden z hlavních výstavních projektů sezóny a sice série výstav Opava jubilejní u příležitosti 800. let od první zmínky o městském zřízení Opavy. Návštěvníci se prostřednictvím výstav vydají na procházku po dnes již často neexistujících zákoutích Opavy díky dochovaným obrazům a grafikám, potkají známé i méně známe osobnosti z opavských dějin nebo si budou moci prohlédnout dnes již zaniklé opavské městské muzeum. Výstavy budou doplněny cyklem přednášek, komentovanými prohlídkami s autory a dalším doprovodným programem.
Poklady městského muzea
Autoři / kurátoři: Bc. Marie Svaková, Mgr. Michal Valeček
Termín konání: 22.2. - 17.11.
Spolupracující instituce: Zemský archiv v Opavě, Státní okresní archiv v Opavě
Městské muzeum v Opavě bylo jedinou institucí cíleně dokumentující dějiny a kulturu města Opavy a nejbližšího okolí. Díky úsilí kustodů a šťastné náhodě, která uchránila alespoň část muzejních sbírek od zničení na konci druhé světové války, se do dnešních dnů zachovaly důležité hmotné a písemné prameny k dějinám města. Právě část z nich prezentuje zamýšlená výstava. Svou strukturou se inspiruje u členění expozice městského muzea do větších celků tak, jak ji v roce 1912 pojal jeden z kustodů Erwin Gerber. Kromě samotné sbírkotvorné činnosti muzea prezentuje také publikační aktivity, připomíná knihovnu a městský archiv, které byly integrální součástí muzea.
Osobnosti známé i neznámé
Autor / kurátor: Mgr. Michal Valeček
Termín konání: 22.2. - 3.11.
V roce 2024 si město Opava připomene 800. leté výročí od první doložené zmínky o jejím městském zřízení. Nedílnou součástí dějin města byly významné osobnosti, které zasahovaly do jeho chodu, ovlivňovaly jeho tvář a reprezentovaly jej navenek. Dodnes jsou významní rodáci a osobnosti úzce spjaté s Opavou připomínání a jejich jubilea náležitě oslavována. Představovaná výstava se snaží zachytit osudy známých i často neprávem pozapomenutých opavských osobností, přičemž výběr autora byl určen zvláště snahou o co největší pestrost profesí představovaných osobností a limitován.
S malíři po opavských zákoutích
Autorka / kurátorka: Mgr. Lenka Valečková
Termín konání: 22.2. - 3.11.
Výstava představí různé malířské a grafické pohledy na Opavu, významné stavby i skrytá zákoutí. Prezentuje sbírku děl uměleckohistorického pracoviště Slezského zemského muzea.
12.6. - 13.10.
PLASTY JAKO DOBRÝ SLUHA, ALE ŠPATNÝ PÁN
Výstava o historii a současnosti plastů aneb „Plasty jako dobrý sluha, ale špatný pán“.
Smyslem výstavy je pozitivní formou informovat o plastech, jejich benefitech, efektivním využití a reflektovat aktuální témata a vnímání plastů veřejností. Instalace obsahuje řadu interaktivních prvků a je vyrobena z recyklovaných plastových desek. Součástí výstavy jsou interaktivní prvky (rPET, preformy, PET lahve), projekce videa o cirkulární PET láhvi či také vědomostní kvíz pro návštěvníky s možností vyhrát symbolické ceny.
Témata obsažená ve výstavě:
- historie plastů
- fakta a mýty o plastech
- benefity plastů
- recyklace plastů
- třídění, zálohování, rPET
- Češi a plasty (výsledky průzkumu)
Autorem výstavy je společnost APLPLA a vzdělávací iniciativa Replastuj.cz.
15.6. - 3.11.
INTERVENCE / INTERVENTIONS / INGERENCJE
Výstava soudobého umění připravená ve spolupráci se Slezskou univerzitou v Katovicích.
Na výstavě INTERVENCE (Mnohotvárnost krajiny) prezentuje svou tvorbu polská intermediální umělkyně Małgorzata Łuszczak, Ph.D. v humanitních vědách a profesorka umění, která je spojena se Slezskou univerzitou v Katovicích již více než 45 let. Tato retrospektivní výstava představuje digitální díla vzniklá za posledních dvacet let.
Na výstavě jsou prezentovány tyto cykly:
- Z jednoho pozadí, Hory Chorvatska (2004-2008)
- Zorné pole - Přivlastňování si krajiny (2010-2018)
- Meandry vnímání (2019-2022)
- Epitaf pro strom (2023-2024)
Umělecká tvorba Małgorzaty Łuszczak zahrnuje ilustrace, kresby, grafický design, animace, aktivity pod širým nebem a digitální média. Umělkyně mísí tradiční média se digitálním tiskem a rozšířenou realitou. Řadu let se zabývá výzkumem možností vnímání či vlivu digitálních médií na tvůrčí proces, přičemž východiskem je pro ni pozorování přírodní a kulturní krajiny. Umělkyně definuje tvorbu jako hru, přesněji řečeno jako dialog s prostředím, přičemž její tvůrčí práce zahrnuje analýzu, studium, učení, interpretaci, konstruování reality. Małgorzata Łuszczak využívá digitální média ke vytváření děl inspirovaných rozmanitostí krajiny. Analyzuje stabilitu, nepředvídatelnost anebo cyklický charakter krajiny pramenící z její povahy i proměnlivost způsobenou lidskou činností. Dominantními náměty v dílech Małgorzaty Łuszczak jsou krajina (jako prostor sdílený různými uživateli, kteří se mu buď přizpůsobují, nebo upravují krajinu podle svých potřeb), světlo (jako prvek komunikace a zdroj meandrů vnímání) a také čtyři základní prvky. Bezmyšlenkovité a nesmyslné zasahování člověka do životního prostředí je ve Łuszczakově tvorbě ostře odsuzováno.
Małgorzata Łuszczak je autorkou řady studií a editorkou 20 monografií o současném umění publikovaných v Polsku i v zahraničí. Umělkyně působí také jako popularizátorka digitální kultury, organizátorka workshopů, herních jamů a hackathonů. Dále také jako kurátorka výstav, porotkyně a kreativní ředitelka Festivalu umění a nezávislých her LAG ve Těšíně. Mimo to je také ředitelkou a aktivní účastnící několika uměleckých vzdělávacích projektů popularizujících digitální média a jejich využití ve výtvarné výchově na národní či mezinárodní úrovni. Její umělecká díla byla prezentována na 30 samostatných výstavách a více než 450 kolektivních výstavách v Polsku i zahraničí. Je také laureátkou řady ocenění a vyznamenání za uměleckou činnost a organizační práci, inovativní didaktiku, mezinárodní spolupráci a popularizaci umění a kultury ve Slezsku.
20.9. - 30.11.
ŚLAD - LINORYTY NATALIE PAWLUS
„Ślad“, stopa zanechaná na linorytové matrici, je název výstavy představující díla polské umělkyně Natalie Pawlus. Kolekce grafiky zahrnuje velkoformátová díla i drobné grafické formy vytvořené v letech 2018-2024.
Obraz se rodí v imaginaci, diktuje a závisí na mnoha faktorech, přenáší se do ploché, syrové matrice, vytahuje a tvaruje formu gestem a silou vůle a zanechává hmatatelnou, individuální stopu.
Natalia Pawlus (narozena 1982) absolvovala v roce 2003 Státní střední školu výtvarných umění v Bílsku-Bělé a poté studovala na Slezské univerzitě v Katovicích, Fakultě umění ve Těšíne. Diplom s vyznamenáním získala na katedře grafiky v ateliéru prof. Joanny Piech-Kalarus. Na své alma mater působí od roku 2008. Je školitelem Studentského uměleckého a vědeckého klubu dřevorytců a linorytců DEHA. V roce 2014 dokončila doktorskou práci a v roce 2020 habilitační práci.
Vede ateliér grafiky na Filozofické fakultě Slezské univerzity v Katovicích. Zúčastnila se více než 200 výstav v Polsku i v zahraničí. Samostatné výstavy realizovala např. v Polsku, Mexiku, Číně, České republice a Itálii. Získala ocenění a vyznamenání nejen v Polsku, ale také v zahraničí. V roce 2020 získala stipendium Ministerstva vědy a vysokého školství „Stipendium pro vynikající mladé vědce“.
Od roku 2017 spolupracuje s univerzitami v Číně, kde vede přednášky a umělecké kurzy (MIADA / Modern Internation Art & Design Academy, Chongqing a Zhengzhou University of Aeronautics, Art Design College, Zhengzou). Zabývá se grafikou a kresbou.
1.10.2024 - 16.2.2025
KŘÍŽEM KRÁŽEM SLEZSKEM
Výstava fotografií ze sbírky Slezského zemského muzea.
O výstavy historických fotografií místopisného charakteru byl vždy velký zájem. Proto opět po nějaké době necháváme nahlédnout do našeho bohatého fotografického archivu. Fotografické oddělení SZM se „fotografií“ systematicky zabývá již více než sto let, téměř všichni pracovníci, kteří za ta léta byli v jeho službách, se cílevědomě věnovali nejen fotodokumentaci sbírkových předmětů, ale také místopisné fotodokumentaci. Tuto muzejní tradici začali první fotografové, jenž pro muzeum pracovali spíše jen na zakázku - např. Blaschke. Prvním stálým fotografem, který již v muzeu byl zaměstnán, se stal ale Rudolf Chodura, výjimečný to fotograf mající „na svědomí“ založení muzejního fotografického archivu. Jeho nadšení podporoval tehdejší ředitel muzea Edmund Wilhelm Braun a společně pak určovali lokality, které bylo třeba dokumentovat.
Fotografický archiv se tak v prvních letech rozrůstal díky výše uvedeným nadšencům, přestože jejich snímky jsou tím základním kamenem budování fotoarchivu, tak se pracovníkům muzea během následujících desetiletí vždy podařilo do svých sbírek získat také zajímavé historické fotografie ze Slezska od neznámých fotoamatérů, mnohdy taktéž z lokalit s ním souvisejících. Jen pouhým nahlédnutím je výstava místopisných historických fotografií ze začátku minulého století až do r. 1944. Blaschkeho fotografie nás zavedou např. do Jánských Koupelí, naproti tomu Chodurovy snímky mají širší pokrytí od Louček u Oder až po Brannou nedaleko Šumperka. Chodura byl také nadšeným lyžařem a díky jeho zálibě můžeme dodnes obdivovat jeho zimní záběrky ze Jeseníků.
V poslední době daroval do našeho muzea historické černobílé negativy JUDr. Janeček ze Vítkova a z této lokality jsme díky jeho daru získali velmi cenné snímky. Bohužel se do dnešního dne nepodařilo některé z nich ještě místopisně určit a také se nedalo zjistit jejich autory. Je možné, že fotografování bylo pro ně spíše jen zálibou a příležitostným výdělkem. I tak se jedná pro hodnotné snímky dokládající architektonické a krajinné proměny v lokalitách v okolí Vítkova a Budišova nad Budišovkou. Z darovaných vystavených snímků je možno zhlédnout také např. již neexistující turistickou chatu na Borůvkové hoře v nejsevernější části pohraničního hřebene Rychlebských hor zprovozněnou v r. 1930 nebo snímek rozhledny Zlatý Chlum u Jeseníku, zhotovený ze diapozitivní předlohy aj. místopisné snímky, které pro nás zanechali tito nadšení profesionální a amatérští fotografové.
středa 16.10. / 16.30 hod.
PREVENCE PRODLUŽUJE ŽIVOT ANEB O DŮLEŽITOSTI SAMOVYŠETŘENÍ PRSU
Přednáška.
čtvrtek 17.10. / 17.30 hod.
LEOPOLD BAUER A OPAVA
Přednáška. Přednášejícím je prof. PhDr. et PaedDr. Jindřich Vybíral, DSc.
Vídeňský architekt se slezskými kořeny Leopold Bauer (1872 - 1938) patřil k těm nejvýznamnějším představitelům moderní architektury ve střední Evropě. Vrcholu své kariéry dosáhl, když se těsně před vypuknutím první světové války stal profesorem architektury na Akademii výtvarných umění ve Vídni a byl pověřen vypracováním projektu Rakousko-uherské banky. Přednáška připomene jeho díla v Opavě (Obchodní - živnostenská komora, obchodní dům Breda & Weinstein, kostel sv. Hedviky), která představují klíčové momenty jeho tvůrčí dráhy.
středa 23.10. / 17.30 hod.
POČÁTKY AUTOMOBILISMU VE SLEZSKU
Přednáška. Přednášejícím je Mgr. Zdeněk Kravar, Ph.D. (Zemský archiv v Opavě).
V listopadu 2024 tomu bude 118 let, co byl v Brně založen Moravsko-slezský automobilový klub. Rok 1906 tak lze symbolicky považovat za počátek automobilismus ve Slezsku a ještě do první světové války se automobil i na našem území prosadil jako pokrokový vynález, který je dnes nepostradatelnou součástí společnosti.
Aby automobily pronikly do povědomí veřejnosti, využívali je první majitelé vozidel ke propagačním cestám a závodům. První propagační jízda Moravsko-slezského automobilového klubu na severní Moravu a do Slezska v červnu 1907 byla velkolepě pojatá akce, kterou se zájmem sledoval také tisk. Podobný význam měl i první mezinárodní automobilový závod na území Slezska o čtyři roky později.
V rámci přednášky bude publikum rovněž seznámeno s počátky evidence motorových vozidel ve Slezsku a prvními majiteli automobilů a jejich vozy.
pátek 25.10. / 17.00 hod.
KDYŽ PŘÍBĚHY OŽÍVAJÍ
Slavnostní křest publikace, která vznikla u příležitosti 210. výročí Slezského zemského muzea a přináší 210 zajímavých příběhů o muzejních předmětech.
Snahou autorů bylo nejen uctít ono jubileum, ale prostřednictvím 210 vybraných předmětů ukázat čtenářům bohatství muzeem spravovaného sbírkového fondu. V knize je proto prezentováno všech 21 podsbírek a do její přípravy se zapojili všichni kurátoři muzea.
Předměty jsou v knize rozděleny do šesti kapitol. První, s podtitulem Předměty jako mluvčí lidí, kteří již promluvit nemohou, přináší příběhy spjaté s konkrétními osobnostmi - sběrateli, umělci, vojáky, spisovateli aj. Druhá kapitola, Uchování paměti - Předmět jako svědek minulosti, obsahuje předměty dokumentující dnes zaniklá místa, ohrožené či vyhynulé druhy zvířat, předměty spjaté s válečnými hrůzami. Třetí kapitola: Zajímavý osud - Každý předmět má svou minulost, je dokladem toho, že každý předmět má co říct. Čtvrtá kapitola, Za hranicemi - Předměty přinášející svědectví ze vzdálených míst, přináší unikátní soubor artefaktů, které jsou spjaté např. s Orientem, Itálií, Francií, Egyptem, Amerikou či severskými zeměmi. V páté kapitole, Celebrity sbírky - Nejznámější či nejžádanější předměty, se nachází přehled předmětů, které ve své podstatě tvoří obraz muzea navenek, jsou často publikované v knihách či časopisech, objevují se opakovaně na výstavách a je o ně zkrátka neustálý zájem. Naproti tomu poslední, šestá kapitola, Skryté poklady depozitářů - Předměty doposud utajené, prezentuje téměř 40 unikátních předmětů, které nebyly prozatím publikovány či vystaveny.
Tato výroční kniha čtenáři přináší 210 předmětů, které nic nespojuje, každý mluví sám za sebe. A každý z nich vypráví svůj příběh…
Součástí křtu bude krátkodobé vystavení vybraných předmětů, které už dlouhá léta neopustily depozitář.
Akce je součástí festivalu Bezručova Opava.
pátek 1.11. / 17.00, 17.30, 18.00, 18.30, 19.00, 19.30 hod. / Müllerův dům
HALLOWEEN V MUZEU
Také letos se uskuteční již tradiční akce Slezského zemského muzea Halloween v muzeu.
Bojíte se rádi a hodně? Pak neváhejte a pojďte s námi společně strávit halloweenský večer v muzeu. Večerem vás budou provázet děsuplné postavy z Erbenovy Kytice. Aby to nebylo tak jednoduché, čeká vás také několik tematických úkolů a výzev, s nimiž se budete muset popasovat. S sebou si přineste vlastní svítilnu a pokud možno také odvahu a trochu vědomostí. Těšíme se na vás!
Vstup pouze na časovou rezervaci na telefonním čísle 553 714 809 nebo 604 393 778 (volejte během provozní doby expozičního areálu, tj. od úterý do neděle od 9.00 do 17.00 hodin).
Vstupné 50,- Kč / osoba (platba pouze v hotovosti). Děti do 6-ti let zdarma (prosíme rodiče o zvážení vhodnosti akce pro tuto věkovou kategorii).