HISTORICKÁ VÝSTAVNÍ BUDOVA OPAVA - Opavský svět kultury
Hlavní nabídka:
MUZEA, ZÁMKY, HRADY > SLEZSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM
HISTORICKÁ VÝSTAVNÍ BUDOVA OPAVA
Komenského 10, 746 01, Opava, tel.: +420 553 714 809
e-mail: hvb@szm.cz
otevřeno: út - ne 9.00 - 12.00 a 13.00 - 17.00 hod.
Historická výstavní budova je jedním ze šesti expozičních areálů Slezského zemského muzea. Jedná se o volně stojící neorenesanční objekt, vybudovaný pro účely Muzea císaře Františka Josefa pro umění a řemesla, založeného v Opavě v roce 1882 z podnětu Obchodní a živnostenské komory, která také stavbu financovala, a to na pozemku věnovaném knížetem Lichtenštejnem.
Zrekonstruovaná budova s novou expozicí Slezsko byla veřejnosti zpřístupněna v květnu roku 2012. „Expozice Slezsko“ je zaměřena na přírodní a kulturněhistorické fenomény v současnosti nejmenší historické země České republiky - Slezska. Zahrnuje všechna tři podlaží Historické výstavní budovy. Vůbec poprvé v historii jsou zpřístupněny také sklepní prostory. První oddíl expozice nese název „Příroda Slezska“, část druhá se jmenuje „Encyklopedie Slezska“ a závěrečný oddíl je nazvaný „Historie Slezska“.
Expozice:
SLEZSKO
Výstava:
1.1. - 31.12.
SLONI V CHOVU ZOO OSTRAVA
Dermoplastické preparáty slona indického Calvina a jeho potomka samičky Sumitry nově doplnila panelová výstava věnující se chovu slonů v ZOO Ostrava, ze které Slezské zemské muzeum získalo tyto jedinečné exponáty. Sloni jsou v ZOO Ostrava chováni od 50. let 20. století, přičemž cílem výstavy je přiblížit jednotlivé slony, kteří zde žili a žijí, včetně odchovaných mláďat. V rámci výstavy je možné zhlédnout také další jedinečné exponáty, např. pašovanou slonovinu zabavenou Celní správou ČR.
1.1. - 31.12. / Müllerův dům
OD HRADNÍ KUCHYNĚ PO MUZEJNÍ OBJEKT - HISTORIE MÜLLEROVA DOMU
Fotografická instalace přiblíží osudy Müllerova domu, jediného pozůstatku opavského zámeckého areálu spjatého s rodem Liechtensteinů. Vysvětlí, jak získal dům svůj dnešní název, kdo byli jeho obyvatelé a jaké měli osudy. Zároveň zjistíte, kdy a jakým způsobem se budova začala využívat k muzejním účelům. Prezentována bude také nejstarší historie stavby, která sloužila již ve středověku jako kuchyně přemyslovského hradu. Později byl objekt přestavován v závislosti na své funkci až do dnešní podoby.
22.2. - 3.11.
OPAVA JUBILEJNÍ
V únoru 2024 bude představen jeden z hlavních výstavních projektů sezóny a sice série výstav Opava jubilejní u příležitosti 800. let od první zmínky o městském zřízení Opavy. Návštěvníci se prostřednictvím výstav vydají na procházku po dnes již často neexistujících zákoutích Opavy díky dochovaným obrazům a grafikám, potkají známé i méně známe osobnosti z opavských dějin nebo si budou moci prohlédnout dnes již zaniklé opavské městské muzeum. Výstavy budou doplněny cyklem přednášek, komentovanými prohlídkami s autory a dalším doprovodným programem.
Poklady městského muzea
Autoři / kurátoři: Bc. Marie Svaková, Mgr. Michal Valeček
Termín konání: 22.2. - 17.11.
Spolupracující instituce: Zemský archiv v Opavě, Státní okresní archiv v Opavě
Městské muzeum v Opavě bylo jedinou institucí cíleně dokumentující dějiny a kulturu města Opavy a nejbližšího okolí. Díky úsilí kustodů a šťastné náhodě, která uchránila alespoň část muzejních sbírek od zničení na konci druhé světové války, se do dnešních dnů zachovaly důležité hmotné a písemné prameny k dějinám města. Právě část z nich prezentuje zamýšlená výstava. Svou strukturou se inspiruje u členění expozice městského muzea do větších celků tak, jak ji v roce 1912 pojal jeden z kustodů Erwin Gerber. Kromě samotné sbírkotvorné činnosti muzea prezentuje také publikační aktivity, připomíná knihovnu a městský archiv, které byly integrální součástí muzea.
Osobnosti známé i neznámé
Autor / kurátor: Mgr. Michal Valeček
Termín konání: 22.2. - 3.11.
V roce 2024 si město Opava připomene 800. leté výročí od první doložené zmínky o jejím městském zřízení. Nedílnou součástí dějin města byly významné osobnosti, které zasahovaly do jeho chodu, ovlivňovaly jeho tvář a reprezentovaly jej navenek. Dodnes jsou významní rodáci a osobnosti úzce spjaté s Opavou připomínání a jejich jubilea náležitě oslavována. Představovaná výstava se snaží zachytit osudy známých i často neprávem pozapomenutých opavských osobností, přičemž výběr autora byl určen zvláště snahou o co největší pestrost profesí představovaných osobností a limitován.
S malíři po opavských zákoutích
Autorka / kurátorka: Mgr. Lenka Valečková
Termín konání: 22.2. - 3.11.
Výstava představí různé malířské a grafické pohledy na Opavu, významné stavby i skrytá zákoutí. Prezentuje sbírku děl uměleckohistorického pracoviště Slezského zemského muzea.
15.6. - 3.11.
INTERVENCE / INTERVENTIONS / INGERENCJE
Výstava soudobého umění připravená ve spolupráci se Slezskou univerzitou v Katovicích.
Na výstavě INTERVENCE (Mnohotvárnost krajiny) prezentuje svou tvorbu polská intermediální umělkyně Małgorzata Łuszczak, Ph.D. v humanitních vědách a profesorka umění, která je spojena se Slezskou univerzitou v Katovicích již více než 45 let. Tato retrospektivní výstava představuje digitální díla vzniklá za posledních dvacet let.
Na výstavě jsou prezentovány tyto cykly:
- Z jednoho pozadí, Hory Chorvatska (2004-2008)
- Zorné pole - Přivlastňování si krajiny (2010-2018)
- Meandry vnímání (2019-2022)
- Epitaf pro strom (2023-2024)
Umělecká tvorba Małgorzaty Łuszczak zahrnuje ilustrace, kresby, grafický design, animace, aktivity pod širým nebem a digitální média. Umělkyně mísí tradiční média se digitálním tiskem a rozšířenou realitou. Řadu let se zabývá výzkumem možností vnímání či vlivu digitálních médií na tvůrčí proces, přičemž východiskem je pro ni pozorování přírodní a kulturní krajiny. Umělkyně definuje tvorbu jako hru, přesněji řečeno jako dialog s prostředím, přičemž její tvůrčí práce zahrnuje analýzu, studium, učení, interpretaci, konstruování reality. Małgorzata Łuszczak využívá digitální média ke vytváření děl inspirovaných rozmanitostí krajiny. Analyzuje stabilitu, nepředvídatelnost anebo cyklický charakter krajiny pramenící z její povahy i proměnlivost způsobenou lidskou činností. Dominantními náměty v dílech Małgorzaty Łuszczak jsou krajina (jako prostor sdílený různými uživateli, kteří se mu buď přizpůsobují, nebo upravují krajinu podle svých potřeb), světlo (jako prvek komunikace a zdroj meandrů vnímání) a také čtyři základní prvky. Bezmyšlenkovité a nesmyslné zasahování člověka do životního prostředí je ve Łuszczakově tvorbě ostře odsuzováno.
Małgorzata Łuszczak je autorkou řady studií a editorkou 20 monografií o současném umění publikovaných v Polsku i v zahraničí. Umělkyně působí také jako popularizátorka digitální kultury, organizátorka workshopů, herních jamů a hackathonů. Dále také jako kurátorka výstav, porotkyně a kreativní ředitelka Festivalu umění a nezávislých her LAG ve Těšíně. Mimo to je také ředitelkou a aktivní účastnící několika uměleckých vzdělávacích projektů popularizujících digitální média a jejich využití ve výtvarné výchově na národní či mezinárodní úrovni. Její umělecká díla byla prezentována na 30 samostatných výstavách a více než 450 kolektivních výstavách v Polsku i zahraničí. Je také laureátkou řady ocenění a vyznamenání za uměleckou činnost a organizační práci, inovativní didaktiku, mezinárodní spolupráci a popularizaci umění a kultury ve Slezsku.
20.9. - 31.12.
ŚLAD - LINORYTY NATALIE PAWLUS
„Ślad“, stopa zanechaná na linorytové matrici, je název výstavy představující díla polské umělkyně Natalie Pawlus. Kolekce grafiky zahrnuje velkoformátová díla i drobné grafické formy vytvořené v letech 2018-2024.
Obraz se rodí v imaginaci, diktuje a závisí na mnoha faktorech, přenáší se do ploché, syrové matrice, vytahuje a tvaruje formu gestem a silou vůle a zanechává hmatatelnou, individuální stopu.
Natalia Pawlus (narozena 1982) absolvovala v roce 2003 Státní střední školu výtvarných umění v Bílsku-Bělé a poté studovala na Slezské univerzitě v Katovicích, Fakultě umění ve Těšíne. Diplom s vyznamenáním získala na katedře grafiky v ateliéru prof. Joanny Piech-Kalarus. Na své alma mater působí od roku 2008. Je školitelem Studentského uměleckého a vědeckého klubu dřevorytců a linorytců DEHA. V roce 2014 dokončila doktorskou práci a v roce 2020 habilitační práci.
Vede ateliér grafiky na Filozofické fakultě Slezské univerzity v Katovicích. Zúčastnila se více než 200 výstav v Polsku i v zahraničí. Samostatné výstavy realizovala např. v Polsku, Mexiku, Číně, České republice a Itálii. Získala ocenění a vyznamenání nejen v Polsku, ale také v zahraničí. V roce 2020 získala stipendium Ministerstva vědy a vysokého školství „Stipendium pro vynikající mladé vědce“.
Od roku 2017 spolupracuje s univerzitami v Číně, kde vede přednášky a umělecké kurzy (MIADA / Modern Internation Art & Design Academy, Chongqing a Zhengzhou University of Aeronautics, Art Design College, Zhengzou). Zabývá se grafikou a kresbou.
Vernisáž s účastí autorky se uskuteční v pátek 8. 11. 2024 v 17.00 hodin v Historické výstavní budově v rámci programu festivalu Slunovrat Winter Edition.
1.10.2024 - 16.2.2025
KŘÍŽEM KRÁŽEM SLEZSKEM
Výstava fotografií ze sbírky Slezského zemského muzea.
O výstavy historických fotografií místopisného charakteru byl vždy velký zájem. Proto opět po nějaké době necháváme nahlédnout do našeho bohatého fotografického archivu. Fotografické oddělení SZM se „fotografií“ systematicky zabývá již více než sto let, téměř všichni pracovníci, kteří za ta léta byli v jeho službách, se cílevědomě věnovali nejen fotodokumentaci sbírkových předmětů, ale také místopisné fotodokumentaci. Tuto muzejní tradici začali první fotografové, jenž pro muzeum pracovali spíše jen na zakázku - např. Blaschke. Prvním stálým fotografem, který již v muzeu byl zaměstnán, se stal ale Rudolf Chodura, výjimečný to fotograf mající „na svědomí“ založení muzejního fotografického archivu. Jeho nadšení podporoval tehdejší ředitel muzea Edmund Wilhelm Braun a společně pak určovali lokality, které bylo třeba dokumentovat.
Fotografický archiv se tak v prvních letech rozrůstal díky výše uvedeným nadšencům, přestože jejich snímky jsou tím základním kamenem budování fotoarchivu, tak se pracovníkům muzea během následujících desetiletí vždy podařilo do svých sbírek získat také zajímavé historické fotografie ze Slezska od neznámých fotoamatérů, mnohdy taktéž z lokalit s ním souvisejících. Jen pouhým nahlédnutím je výstava místopisných historických fotografií ze začátku minulého století až do r. 1944. Blaschkeho fotografie nás zavedou např. do Jánských Koupelí, naproti tomu Chodurovy snímky mají širší pokrytí od Louček u Oder až po Brannou nedaleko Šumperka. Rudolf Chodura byl také velmi nadšeným lyžařem a díky jeho zálibě můžeme dodnes obdivovat jeho zimní záběrky ze Jeseníků.
V poslední době daroval do našeho muzea historické černobílé negativy JUDr. Janeček ze Vítkova a z této lokality jsme díky jeho daru získali velmi cenné snímky. Bohužel se do dnešního dne nepodařilo některé z nich ještě místopisně určit a také se nedalo zjistit jejich autory. Je možné, že fotografování bylo pro ně spíše jen zálibou a příležitostným výdělkem. I tak se jedná pro hodnotné snímky dokládající architektonické a krajinné proměny v lokalitách v okolí Vítkova a Budišova nad Budišovkou. Z darovaných vystavených snímků je možno zhlédnout také např. již neexistující turistickou chatu na Borůvkové hoře v nejsevernější části pohraničního hřebene Rychlebských hor zprovozněnou v r. 1930 nebo snímek rozhledny Zlatý Chlum u Jeseníku, zhotovený ze diapozitivní předlohy aj. místopisné snímky, které pro nás zanechali tito nadšení profesionální a amatérští fotografové.
25.10. - 31.12.
KDYŽ PŘÍBĚHY OŽÍVAJÍ...
Výstava „Když příběhy ožívají...“ prezentuje vybrané exponáty z nové publikace „210 předmětů - 210 příběhů. 210 let Slezského zemského muzea“.
Výstava je přístupná v centrální hale Historické výstavní budovy (na adrese Komenského 10, Opava).
O publikaci
Snahou autorů bylo nejen uctít ono jubileum, ale prostřednictvím 210 vybraných předmětů ukázat čtenářům bohatství muzeem spravovaného sbírkového fondu. V knize je proto prezentováno všech 21 podsbírek a do její přípravy se zapojili všichni kurátoři muzea.
Předměty jsou v knize rozděleny do šesti kapitol. První, s podtitulem Předměty jako mluvčí lidí, kteří již promluvit nemohou, přináší příběhy spjaté s konkrétními osobnostmi - sběrateli, umělci, vojáky, spisovateli aj. Druhá kapitola, Uchování paměti - Předmět jako svědek minulosti, obsahuje předměty dokumentující dnes zaniklá místa, ohrožené či vyhynulé druhy zvířat, předměty spjaté s válečnými hrůzami. Třetí kapitola: Zajímavý osud - Každý předmět má svou minulost, je dokladem toho, že každý předmět má co říct. Čtvrtá kapitola, Za hranicemi - Předměty přinášející svědectví ze vzdálených míst, přináší unikátní soubor artefaktů, které jsou spjaté např. s Orientem, Itálií, Francií, Egyptem, Amerikou či severskými zeměmi. V páté kapitole, Celebrity sbírky - Nejznámější anebo nejžádanější předměty, se nachází přehled předmětů, které ve své podstatě tvoří obraz muzea navenek, jsou často publikované v knihách či časopisech, objevují se opakovaně na výstavách a je o ně zkrátka neustálý zájem. Naproti tomu poslední, šestá kapitola, Skryté poklady depozitářů - Předměty doposud utajené, prezentuje téměř 40 unikátních předmětů, které nebyly prozatím publikovány či vystaveny.
Tato výroční kniha čtenáři přináší 210 předmětů, které nic nespojuje, každý mluví sám za sebe. A každý z nich vypráví svůj příběh… Publikaci je možné zakoupit na pokladně Historické výstavní budovy.
1.8.2024 - 1.6.2025 / sady U Muzea
MASARYK V OPAVĚ
Exteriérová výstava instalovaná v sadech U Muzea přibližuje první a jedinou oficiální návštěvu Tomáše Garrigue Masaryka v Opavě ve funkci československého prezidenta. Autorem výstavy je historik Mgr. Michal Valeček a grafiku připravila Mgr. Jana Polášková.
8.11.2024 - 2.2.2025
CYPRIÁN LELEK - ŽIVOT NA HRANICI
Panelová výstava.
Pro Cypriána Lelka, římskokatolického kněze, politika, publicistu anebo také intelektuála se filologickými a přírodovědnými zájmy představovala hranice základ jeho života: život prožil při prusko-rakouské hranici, kde leží jeho rodiště (Dolní Benešov), místa jeho vzdělávání (Opava, Hlubčice) i kněžská působiště (Hlučín, Oldřišov, Vodka). Putovat městy a vesnicemi, spjatými s Lelkovým životem, znamená objevovat zemi na hranici, obývanou lidmi, pro něž byla mateřským jazykem čeština, ale sami se označovali jako Moravci, což vyjadřuje vztah k sousední Moravě a zároveň kulturní a politickou odlišnost od sousedních českých zemí. Cyprián Lelek není neznámý, vždyť po něm pojmenované najdeme v Hlučíně, Krnově, Kravařích i ostravském městském, obvodu Poruba.
Cyprián Lelek se těšil vždy zájmu publicistů, literátů a historiků. Jeho význam nebyl nikdy zpochybněn: ani v letech Rakousko-Uherska, ani v meziválečné době, ani po roce 1948 nebo po roce 1989. Každá doba zdůrazňovala určité rysy Lelkovy osobnosti: vlastenectví, náboženskou víru a službu Církvi, folkloristické a filologické zájmy nebo publicistické zprávy o životě Moravců v Pruském Slezsku. O kaplanovi žijícím ve vesnicích ve slezském pohraničí je úctyhodná celá řada různých textů: od nekrologu, otištěném v Opavském týdeníku a napsaném knězem Antonínem Grudou, přes brožurku vydanou v roce 1922 ve edici Slezská knihovnička až po práci historika Václava Žáčka, kterou Slezský studijní ústav v Opavě vydal v roce 1953, zmínky o Lelkovi je v odborných publikacích bezpočet. Bezpočet je také odkazů na internetových stránkách, kde zájemce o pozoruhodnou osobnost získá mnohé další informace.
14.11.2024 - 27.4.2025
MIKULÁŠ RUTKOVSKÝ. BŮH A UMĚNÍ
Výstava.
Sochař, medailér a heraldik slovenské národnosti Mikuláš Rutkovský (1940-2010), který strávil většinu svého života v Krnově, byl žákem akademického ateliéru Karla Lidického ve Praze, kde získal zájem o figurální sochu i o medailérské umění.
Pro své názory, které nesouzněly s oficiálním komunistickým režimem, stál většinu života mimo oficiální uměleckou scénu i zakázky a tvořil velmi kvalitní díla pro soukromou klientelu a církevní objednavatele, především medaile, plakety a heraldické erby.
Výstava představuje část pozůstalosti tohoto umělce získanou Slezským zemským muzeem v roce 2023 od figurálních plastik - podobizen, medailí a plaket po kresebnou anebo archivní pozůstalost zahrnující návrhy realizovaných děl i nerealizovaných prací.
Výstava se koná díky podpoře Ministerstva kultury ČR, které finančně přispělo na výkup pozůstalosti Mikuláše Rutkovského.
Vernisáž výstavy proběhne ve čtvrtek 14.11.2024 od 17.00 hodin v Historické výstavní budově.
pátek 1.11. / 17.00, 17.30, 18.00, 18.30, 19.00, 19.30 hod. / Müllerův dům
HALLOWEEN V MUZEU
Také letos se uskuteční již tradiční akce Slezského zemského muzea Halloween v muzeu.
Bojíte se rádi a hodně? Pak neváhejte a pojďte s námi společně strávit halloweenský večer v muzeu. Večerem vás budou provázet děsuplné postavy z Erbenovy Kytice. Aby to nebylo tak jednoduché, čeká vás také několik tematických úkolů a výzev, s nimiž se budete muset popasovat. S sebou si přineste vlastní svítilnu a pokud možno také odvahu a trochu vědomostí. Těšíme se na vás!
Vstup pouze na časovou rezervaci na telefonním čísle 553 714 809 nebo 604 393 778 (volejte během provozní doby expozičního areálu, tj. od úterý do neděle od 9.00 do 17.00 hodin).
Vstupné 50,- Kč / osoba (platba pouze v hotovosti). Děti do 6-ti let zdarma (prosíme rodiče o zvážení vhodnosti akce pro tuto věkovou kategorii).
středa 6.11. / 17.30 hod.
PROMĚNY POJMENOVÁNÍ OPAVSKÝCH ULIC A NÁMĚSTÍ
Ve středu 6. listopadu 2024 se ve výstavní budově Slezského zemského muzea uskuteční přednáška editorky Opavského uličníku Jaromíry Knapíkové. Dozvíme se, jak se měnily názvy ulic a náměstí v osmisetleté historii našeho města. Ve středověku se ustálilo pojmenování lokalit podle druhu zde provozované činnosti, odkazovaly také kam směřují. Návštěvníci se dále orientovali podle vývěsních domovních štítů. Velké změny do zažitého systému přineslo tereziánské období, kdy každá nemovitost získala číslo popisné. Černé oválné tabule se na zdech nároží v Opavě objevily až v listopadu 1854. Právě v období dlouhé vlády Františka Josefa I. se uliční síť usadila a Opava se rozlila do předměstí. Vznikla potřeba nových a nových názvů, které oslavovaly dobové veličiny či členy panovnického rodu. S každým dějinným zlomem se město muselo vypořádat také se obměnou názvů - platí to jak pro období republiky, tak pro éru nacistické říše, i krátké poválečné a poúnorové časy. Poslední velkou vlnu přejmenování a snímání zastaralých uličních tabulí jsme v Opavě zažili po listopadu 1989.
středa 13.11. / 16.30 hod.
JAK SE UČIT CHYTŘE, NE TVRDĚ ANEB CESTY K EFEKTIVNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ
Středeční přednáška s opavským Slezským gymnáziem se zaměří na moderní metody efektivního učení, které umožňují studentům dosahovat lepších výsledků s menším úsilím. Společně se podíváme také na to, jak si co nejlépe zorganizovat čas. Řekneme si, jaké platformy je při studiu vhodné využívat a které vám přinesou nejvíce užitku anebo skvělých výsledků. Cílem přednášky je poskytnout především praktické rady a poukázat na to, že za samými výbornými ve škole nestojí kvantita učení, ale kvalita.
středa 20.11. / 17.30 hod. / Müllerův dům
OPAVSKÁ KULINÁRNÍ KULTURA A JEJÍ DĚDICTVÍ
Přednáška, přednáší prof. PhDr. Irena Korbelářová, Dr., Slezské zemské muzeum, Slezská univerzita v Opavě.
Stravování, původně jen nezbytný předpoklad přežití člověka a lidské společnosti, se postupem času proměnilo v podstatný prvek kulturní každodennosti, v sociálně a též regionálně podmíněnou kuchyni co do podoby a přípravy pokrmů, skladby jídelníčku či způsobu stolování. Kulinární kultura Opavy, národnostně smíšené slezské zemské metropole, nabývala moderní rysy v průběhu novověku a svého zenitu dosáhla na přelomu 19. a 20. století. Ryze měšťanská kuchyně, usilující kdysi o nápodobu šlechtických zvyklostí, se začala inspirovat vídeňskými vzory, svou pozici ale zcela neztrácely ani lidové, převážně venkovské vlivy opírající se o sezónnost potravinové produkce. Mistři kuchyně ale také hospodyně už byli v té době zvyklí používat nejen svůj um a zkušenosti, ale také receptáře a příručky; vaření se stalo předmětem školské výuky a konzumace jídla se z prostředí domácností přenesla zčásti do gastronomických podniků. Přednáška podrobněji představí nejen uvedený dlouhodobý proces formování opavské kulinární kultury, ale také některé z pokrmů z dobového jídelníčku, které přetrvaly dodnešních dnů, postupně zanikly či byly zapomenuty a dnes je oživujeme jen příležitostně.
Přednáška se koná v rámci projektu Opava jubilejní podpořeného Ministerstvem kultury České republiky.
