MUZEUM HLUČÍNSKA - Opavský svět kultury

Sestavuji aktuální kalendář ...

Hlavní nabídka:

MUZEA, ZÁMKY, HRADY

MUZEUM HLUČÍNSKA

Zámecká 4, 748 01, Hlučín, tel.: +420 595 041 337, +420 595 041 617
www.muzeum.hlucin.com
e-mail: muzeum.hlucinska@seznam.cz

otevřeno:

po - pá 8.30 - 12.00 a 13.00 - 17.00 hod.
so zavřeno
ne 9.00 - 11.30 a 14.00 - 17.00 hod.

Muzeum Hlučínska bylo založeno k 1. 1. 2005 jako příspěvková organizace města Hlučína. Navazuje na činnost městského muzea Hlučín založeného v roce 1948, které bylo v roce 1954 přeměněno na muzeum okresní, jehož činnost byla přerušena delimitací sbírek do Slezského zemského muzea Opava v roce 1962. Činnost Muzea je zaměřena na město Hlučín a region Hlučínska v jeho historických hranicích. Posláním Muzea je shromažďování a ochrana sbírkových předmětů a také vytváření, rozšiřování, spravování a evidování sbírek muzejní povahy za účelem jejich prezentace veřejnosti. Vědeckovýzkumná činnost Muzea je zaměřena především na zachování a rozvíjení identity Hlučínska jeho etnografii, umění, přírodovědu a vlastivědu. Muzeum provozuje Informační centrum, jehož prostřednictvím poskytuje informace o regionu pro potřeby obcí, turistického ruchu, literatury, umění a dalších kulturních aktivit.

Muzeum Hlučínska je členem Asociace muzeí a galerií České republiky a jeho sbírka je zapsána v Centrální evidenci sbírek (CES).

Muzeum Hlučínska se nachází v prostorech hlučínského zámku.

Stálá expozice:
KDO JSOU LIDÉ NA HLUČÍNSKU

Muzeum Hlučínska otevřelo v lednu 2014 stálou expozici „Kdo jsou lidé na Hlučínsku“, která návštěvníkům nabízí ucelený pohled na pohnutou a zcela specifickou minulost, kterou Hlučínsko v průběhu svého vývoje prodělalo. Expozici tvoří tři výstavní celky: nádvoří, přízemí a podkroví hlučínského zámku. Obsahem exteriérové expozice malého nádvoří je časová osa tvořená z šesti cihelných stěn a obsahující několik desítek pro Hlučínsko zásadních dějinných událostí. Zakřivená linka stěny napovídá o složitých peripetiích historického vývoje zdejší oblasti. Druhý výstavní celek je situován do přízemí bývalé hospodářské budovy hlučínského zámku. Obsahovou náplň této expoziční části tvoří celkem 6 tematických celků, které jsou faktografickým jádrem expozice - Války a ar- mády, Hranice území, Správa území, Rodina, Ekonomika a Identita. Celkový emotivní zážitek této části expozice umocňuje šest informačně bohatých krátkých stylizovaných filmů a fakta, z grafického hlediska zajímavě uspořádaných působivých dokumentů, fotografií a také předmětů vložených do nezvyklých souvislostí. Závěrečná expoziční část v podkroví nazvaná „Paměť národa“ přibližuje jedinečné a autentické individuální osudy a příběhy obyvatel formou videozáznamů. Vše dokresluje atmosféra „půdy“, která navozuje dojem dávno zašlých dob, malých pokladů, na které padl prach, nažloutlých milostných dopisů, ale také zapomenutých hraček. Exponáty a fotografie tak střídavě vystupují z šera podkroví a zase ve tmě mizí. V zrcadlové ploše návštěvník mezi portréty mlhavě vidí i svůj odraz.

Stálá expozice vznikla za významné podpory občanského sdružení „Společnosti přátel Muzea Hlučínska“ a dlouholeté systematické práce v terénu, badatelského a také sběratelského úsilí Muzea Hlučínska.

21.2. - 11.6.

ATELIÉR ZAGORA

Výstava fotografií hlučínského ateliéru Zagora.

Snad každý na Hlučínsku má v povědomí jméno Zagora. S železnou pravidelností udeří do očí při listování rodinnými alby, kde rohy ateliérových snímků zdobí vyražený nápis Ateliér Zagora, Foto Zagora nebo prostě jen Zagora Hlučín. Stejně tak můžeme obdivovat kaligraficky poctivě vyvedené logo na paspartách rámujících staré fotografie svateb, rodinných oslav nebo jiných významných událostí. Jakkoliv Zagorovo jméno možná zůstalo v obecné paměti, na starého pána v kulatých brýlích si vzpomenou již jen nejstarší pamětníci. Zlatou éru zažil jeho ateliér na sklonku německého císařství a během první Československé republiky. Nechávali se u něj fotografovat mladí, staří, Češi a též Němci. Po druhé světové válce ovšem na fotografa a jeho rodinu tvrdě dopadly represe spojené s očistou obyvatel a socializací živností. Fotograf, který se celý život hlásil k české národnosti, byl označen za Němce a reálně mu hrozilo vysídlení. Nakonec směl zůstat, ačkoliv o vše, co celý život pracně budoval, přišel. Mezi lidmi se však dochovala spousta jeho snímků, které nyní vystavuje Muzeum Hlučínska. Každý z nich přitom v pozadí ukrývá unikátní a mnohdy nešťastný příběh.

Nová výstava poodhaluje osudy fotografovaných lidí, pokouší se ukázat cestu do minulosti, ať již do časů starého císařství, první republiky nebo válečného Německa. Kromě stovky osudů seznamuje i s příběhem hlučínského ateliéru. Vůbec poprvé jsou zde prezentovány doposud neznámé informace, takže milovníci historie se zaručeně mají nač těšit. Z exponátů jsou k vidění originální fotoaparáty fotografa Zagory, ale třeba také dobová množička snímků nebo model dvouplošníku z první světové války, který upomíná na jeho službu u letectva. V pozůstalosti Pavla Zagory se dochovalo asi tři sta fotografií ze doby jeho působení na italské frontě. Hlavní důraz je však kladen na fotografii, její interpretaci, ale také na její estetický a emocionální rozměr. Na své si přijdou i děti, pro které je nachystána řada interaktivních prvků, nemluvě o zrekonstruovaném ateliéru, který láká k pořízení fotografie, tak jako téměř před sto lety.

1.1. - 31.12.

VIRTUÁLNÍ REALITA

Ke 102. narozeninám Hlučínska jsme rozšířili stálou expozici "Kdo jsou lidé na Hlučínsku" o virtuální realitu. Jedná se o zcela novou formu muzejního sdělení a v České republice je zcela ojedinělá.