ZÁMEK HRADEC NAD MORAVICÍ - Opavský svět kultury
Hlavní nabídka:
MUZEA, ZÁMKY, HRADY
ZÁMEK HRADEC NAD MORAVICÍ
Správa státního zámku Hradec nad Moravicí
Městečko 2, 747 41, Hradec nad Moravicí, tel.: +420 553 783 915
www.zamek-hradec.cz
e-mail: hradec@npu.cz pribyla.radomir@npu.cz
rezervace prohlídek: +420 553 783 444
otevřeno:
duben: so - ne 10.00 - 16.00 hod.
květen - září: po zavřeno, út - pá 9.00 - 17.00, so - ne 10.00 - 18.00 hod.
říjen: so - ne 10.00 - 16.00 hod.
Význam hradeckého ostrohu byl dán především strategicky výhodným utvářením terénu, nabízejícím bezpečné útočiště. Také proto někdejší slovanské hradisko z 8. století vystřídal kolem poloviny 11. století knížecí hrad Přemyslovců, přebudovaný o dvě století později českým králem Přemyslem Otakarem II. na výstavný hrad chráněný důkladnou fortifikací. Od počátku 16. století dávali čeští panovníci zdejší zboží do zástavy. Posledním zástavním pánem byl Kašpar Pruskovský z Pruskova, který jej v roce 1585 získal do dědičného majetku a současně zahájil renesanční přestavbu stále ještě středověkého hradu na pohodlně zařízené sídlo s okrasnou zahradou a lesoparkem.
V období 1778 až 1945 drželo Hradec šest generací pruského knížecího rodu Lichnowských z Voštic a Werdenbergu. Velký požár z února 1796 podnítil celkovou adaptaci zámku, koncipovanou krnovským stavitelem Janem Mihatschem. Přes menší následné úpravy v duchu dobového historizmu si skvostně vybavená rezidence elitního aristokratického rodu regionu svůj klasicistní vzhled uchovala podnes, v první třetině 19. století byl založen šedesáti hektarový přírodně - krajinářský park výjimečné kompoziční a dendrologické úrovně.
Mezi léty 1874 až 1891 vedli stavitelé A. Langer z Vratislavi a F. Händel z Výmaru přístavbu tzv. Červeného zámku s hradební zdí a Bílou věží. Architektonicky mimořádně atraktivní komplex inspirovaný režnými hrady německého středověku zahrnul mj. nezbytnou konírnu s kočárovnou.
Zámek Hradec nad Moravicí má druhý největší park na území Moravy a Slezska. Na rozdíl od ostatních není uzavřeným celkem, ale otevírá se volně do krajiny. Počátky zámeckého parku spadají do doby po požáru v roce 1796. Zpočátku býval park jen v okolí zámku, teprve po úpravách v devatenáctém století byl více rozšiřován. První spolehlivý doklad hovořící o parku je z roku 1834. Celý zámecký areál, včetně lesoparku, má rozlohu 136 ha, park pak 63 ha.
Státní zámek Hradec nad Moravicí se roku 2002 stal národní kulturní památkou. Je oblíbeným turistickým cílem a kulturně-společenským centrem Opavska. Bílý zámek je vyinstalován dochovaným kmenovým mobiliářem a v současné době nabízí návštěvníkům dva prohlídkové okruhy, samostatnou historickou expozici a obrazovou galerii. Součástí areálu je rovněž novogotický Červený zámek a Bílá věž. Celý zámecký areál je zakomponován do přírodně - krajinářského parku, který je svou rozlohou největší v Moravskoslezském kraji.
Zdroj: Oficiální webové stránky státního zámku Hradec nad Moravicí
Výstava:
28.3. - 28.10.
LOVU ZDAR!
VÝSTAVA LOVECKÝCH TROFEJÍ ZE SBÍREK KNÍŽAT LICHNOVSKÝCH
Lovecké trofeje jsou svědectvím úspěšného lovu, často završením mnohaletého hledání zajímavého exempláře (například samce jelena s abnormálně deformovaným nebo rekordním parožím). Jsou-li správně připraveny a důstojně vystaveny, jsou jakousi poctou lovené zvěři.
Knížata Lichnovští shromáždila působivou sbírku loveckých trofejí (většina z nich pocházela z místních lovišť), které zdobily vybrané interiéry rodinných sídel. V Hubertově světnici na zámku Hradec nad Moravicí byly prezentovány především cizokrajné druhy (včetně exotických). Inventář uvádí mimo jiné: trofeje losů, sobů, přímorožce, kozorožce, buvola, antilop nebo gazel, hlavu pratura, lebky berana, kozla či muflona, roh narvala či obří želví krunýř.
Sídlo v Chuchelné mělo typický lovecký charakter. Lovecké trofeje zdobily fasádu a též interiéry (parohy, vycpaná zvířata, kožešinové koberečky). Shromážděná umělecká díla či předměty denní potřeby také souvisely s lovem. Za zmínku mezi nimi stojí zejména obraz Jana Fyta (1611-1661) - vlámského malíře zátiší, loveckých trofejí, loveckých výjevů, květin a ptačích koncertů, dále série grafik s loveckými motivy od vynikajícího augsburského rytce - Johanna Eliase Ridingera (1695-1767). Inventář uvádí, že v únoru roku 1862 byl Malý salon před Velkým sálem vyzdoben 105 tisky tohoto autora (od té doby se pokoj jmenoval Ridingerův kabinet), dalších 93 kusů bylo lokalizováno v Ranním sálu, 111 Kulečníkovém sálu a 188 v Jídelně. Vystaveny byly především v nedalekém (pruském) zámku v Chuchelné.
Podkladem pro instalace prostoru je fotografie západní chodby na zámku Hradec nad Moravicí z 20. let 20. století, na které jsou po celé délce rytmicky rozmístěny parohy doplněné historickými přilbami (v návrhu úpravy byla použita mj. viditelná na fotografii husarská přilba ze zámeckého depozitáře). Níže umístěné rámy s největší pravděpodobností zahrnovaly grafické práce. Dřevěné rámy použité na výstavě jsou se vší pravděpodobností totožné nebo velmi podobné těm na fotografii. Odkazem na zmíněný obraz Jana Fyta je olejomalba lovecká scéna. Expozici doplňuje mobiliář - truhla ze 17. století a dvě židle z 19. století, jejichž opěradla zdobí basreliéfy znázorňující lovenou pernatou zvěř a dvě obrácené C (Carl Maria von Lichnowsky), reliéfní erb rodu Lichnowských a fotografie pěti hájoven. Inspirací pro aranžmá malých trofejí byly původní interiéry pruských sídel - především v Pszczyně, knížat Hochberg von Pless.
1.5. - 28.10.
DNES A PŘEDEVČÍREM
Výstava „Dnes a předevčírem. Kněžna Mechtilda Lichnovská - praprapravnučka Marie Terezie”, je organizovaná v rámci dlouhodobého projektu Národního památkového ústavu Po stopách šlechtických rodů. Podtitul projektu v roce 2024 je: Habsburkové domovem i v Českých zemích.
Zámek Hradec, malebně položený na skalním ostrohu nad údolím řeky Moravice, byl jedním z oblíbených sídel kněžny Mechtildy Lichnovské rozené Arco Zinneberg (1879-1958), manželky předposledního majitele zdejších panství knížete Karla Maxe (1860-1928). Tato renomovaná německá spisovatelka, sběratelka a mecenáška umění byla pra-pra-pravnučkou císařovny Marie Terezie Habsburské (1717-1780) a jejího manžela Františka I. Lotrinského (1708-1765).
Čtrnáctý ročník projektu Národního památkového ústavu Po stopách šlechtických rodů pod názvem Habsburkové domovem i v českých zemích si klade za cíl přiblížit široké veřejnosti každodenní život Habsburků v jejich českých a moravských sídlech. Státní zámek Hradec nad Moravicí se do projektu zapojil výstavou věnovanou kněžně Mechtildě Lichnovské.
Výstava je prezentována ve třech místnostech prvního patra Bílého zámku v bývalém bytě knížete Karla Aloise Lichnovského (1761-1814). Název výstavy zahrnuje titul knihy Dnes a předevčírem (německy Heute und vorgestern), kterou kněžna Lichnovská napsala v roce 1958 a která odkazuje k událostem těsně před vypuknutím první světové války. Metaforickou slovní hříčkou „dnes a předevčírem“ lze odkázat na kněžnu Mechtildu Lichnovskou, která zemřela v roce vydání knihy, i na její velkou předchůdkyni - císařovnu Marii Terezii.
Na základě historických fotografií, archivních materiálů a vědeckých studií se kurátoři výstavy pokusili identifikovat prvky movitého vybavení (nábytek, obrazy, předměty denní potřeby, atd.) ze dvou pracoven kněžny Mechtildy, berlínské a chuchelenské, a vystavit je způsobem odpovídajícím co nejblíže skutečnému stavu na počátku 20. století. Věci, které se nepodařilo najít, byly nahrazeny podobnými.
5.10. - 28.10. / 10.00 - 16.00 hod.
MIMOŘÁDNÝ OKRUH
Vážení návštěvníci, v říjnu pro vás otevřeme mimořádný okruh, ve kterém budete moci zhlédnout ty nejreprezentativnější salony knížat Lichnovských, rekonstruovanou Velkou předsíň, spojovací koridor, kapli, sakristii, Hubertovu světnici i obě letošní výstavy „Lovu zdar“ a výstavu „Dnes a předevčírem. Kněžna Mechtilda Lichnovská - praprapravnučka Marie Terezie”.
V pracovně kněžny najdete díla Davida Tenierse mladšího, Jana van Goyena, Andrea Vaccara, Thea von Brockhusena, Maxe Liebermanna, Alberta Weisgerbera a v neposlední řadě portrét kněžny Mechtildy rakouského malíře Oskara Kokoschky, který je perlou obrazové sbírky knížat Lichnovských.
V zámecké kapli je po 71 letech instalována, zpět na své původní místo, plastika Ukřižovaného Ježíše Krista v nadživotní velikosti. V roce 1953 byla předána do kostela sv. Petra a Pavla v Hradci nad Moravicí. Z jeho předsíně pak v roce 1998 navrácena zpět do sbírek „našeho zámku”. V sakristii je rovněž nově instalována, mimo jiné, polychromovaná, zlacená a stříbřená dřevořezba Boha Otce, z 18. století, která je připsána opavskému sochaři Johannu Georgu Lehnerovi.
Prohlédnete si také přesně rekonstruovanou, podle historických fotografií a archiválií, „Velkou předsíň“, odkud hosté zámku vstupovali do přijímacího salonu kněžny a spojovací koridor.
Pojďte s námi prožít jeden z dalších příběhů knížat Lichnovských. Po všechny říjnové víkendy i ve státní svátek pondělí 28. října 2024 od 10.00 do 16.00 hodin. Ve všední dny je možné objednat skupiny více než 20 osob na telefonním čísle 553 783 915 nebo emailu rezervace.hradec@npu.cz.
