DŮM UMĚNÍ - Opavský svět kultury

Sestavuji aktuální kalendář ...
Hledat
Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

GALERIE, VÝSTAVY, PŘEDNÁŠKY
DŮM UMĚNÍ

Pekařská 12, 746 01, Opava, tel.: +420 553 668 734, +420 734 862 481
www.oko-opava.cz
e-mail:
dum.umeni@oko-opava.cz

otevřeno: út - ne 10.00 - 18.00 hod.


18.1. - 10.3.
TEREZA SMETANOVÁ - NETUŠENÁ MÍSTA
Výstava linorytů.
Svou tvorbu v intimních prostorách oratoře dnes představuje ostravská výtvarnice a též pedagožka Tereza Smetanová (*1979), absolventka oboru Propagační výtvarnictví na ostravské UMPRUM (1998) a Ateliéru volné a užité grafiky prof. Eduarda Ovčáčka akad. mal. OU (2003). Její tvorba se vyvíjí v mnoha rovinách. Zahrnuje především volnou grafiku, kde hojně využívá různorodé přístupy a techniky, ale také malbu, kresbu a též ilustraci. Od dob studií na Ostravské univerzitě se věnuje postupům, u nichž často na počátku stojí její oblíbené médium fotografie. Teprve po ní přichází svébytný převod do zvoleného grafického nebo malířského média např. serigrafie, digitálního tisku, malby nebo linorytu. V tradičnějším pojetí grafické práce hraje významnou roli řemeslná zručnost, zkušenosti a přímý kontakt s grafickým materiálem.
Představený soubor linorytů vznikající od konce 90. let. je časosběrné a stále probíhající svědectví doby. V soustředěné řemeslné koncentraci, v meditativních čárách, plochách, vrypech vzniká prostor pro neuspěchané uvažování o podobě dneška.  Autorka nás vede do míst, jež vlivem člověka neustále prochází změnami.  Vede nás po skrytých lokalitách jako je například nitro šumavského hvozdu, útroby zdevastovaných budov někde u Oder nebo důvěrně známé okolí svého rodiště - Ostravy. Ta je určitým výchozím bodem, kde započalo toto netušené dobrodružství při procházkách ostravskou haldou. Zároveň nabízí divákovi neobvyklé pohledy městských zákoutí či světově známých lokalit, které jsou součástí příběhu autorčina putování. Figura je zde zastoupena minimálně, avšak stopy lidské činnosti jsou zásadním prvkem a hybatelem myšlenek, které se dotýkají nás samotných. Člověk je vtělen do krajiny jako její kultivátor, stavitel, okupant a devastátor. Tereza Smetanová provádí jakousi osobní inspekci prostředí a nastavuje pravdivé zrcadlo stavu světa, jehož podobu volí nejnaléhavější formou. Formou starou tisíce let - technikou tisku z výšky a zároveň na české poměry celkem mladou, zhruba 100 let starou subspecii - technikou linorytu. Jak sama říká. Linoryt v sobě ukrývá bohatý potenciál, vyznačující se určitou syrovostí, umocněnou světelným kontrastem, s nimž ráda pracuji. Ale umí také překvapit. Některá z vystavených děl sklidila ocenění na přehlídkách současné grafiky, např. na mezinárodním Intersalonu AJV v Českých Budějovicích.  Mnohé z nich byly pravidelně k vidění na soutěžní přehlídce České Grafice roku v Praze. Tereza Smetanová je autorkou 11 samostatných výstav v Ostravě, Opavě, Olomouci, Krnově, Praze a účastnicí množství společných výstav a přehlídek grafiky jak v České republice, tak v zahraničí. Je také kurátorkou studentských výstav. Zúčastnila se mezinárodního Plenéru v Katowicích (2004) nebo Vltavotýnského sympozia drobné grafiky (2017). Od roku 2018 je členkou Sdružení českých umělců grafiků Hollar. V rámci své pedagogické činnosti na Střední umělecké škole v Ostravě vyučuje grafické techniky, stará se o chod grafických dílen. Je zakladatelkou litografické dílny, která funguje pod jejím vedením již od roku 2003. V letech 2006 a 2009 absolvovala školení v litografii a tisku na Západočeské univerzitě v Plzni pod vedením Mikoláše Axmanna, který vnesl do její tvorby značnou inspiraci.


18.1. - 10.3.
KOLEKTIV AUTORŮ - BEZ LIMITU
Výstava.
Výstava „bez limitu“ je kurátorským projektem prof. Zbigniew Bajka, vedoucího Interdisciplinárního ateliéru Akademie výtvarných umění v Krakově a Marka Sibinského, vedoucího Katedry grafiky a kresby Fakulty umění Ostravské univerzity. Ideově vychází neboli volně navazuje na předešlý víceletý projekt „Kafka – Przełamywaniegranic“, který reagoval na témata Kafkových aforismů. Do projektu byli pozváni umělci z Polska, Německa a České republiky. Prezentovaná díla ukazují spektrum uměleckých projektů prostřednictvím různých médií: malba, instalace, fotografie, grafika.
Kolektiv autorů: Ovčáček, Janáček, Balabán, Kowolowski, Rodek, Sumec, Kuděla, Krupicová, Moravcová, Sibinský, Drozd, Baj, Z.Bajek, Kiwerski, Kweclich, Szot, Tabisz, Tomalski, Zdybel, Konieczko, Kornacki, Korzeniowski, Stelmachniewicz, Szymański, Szwajkowska, Tutaj, Wiatr, Najbart, Polkowski, Wanyura-Kurosad, Frączek, Kopeć, Kuśmierska, Kuzko, Nowicka, Rokowski, Słota, Wrzesiński, Zawada, Biela, Wojtala, J.Bajek, Glińska-Kupczyk, Grymek, Kamiński, Kindler, Kindler-Skowronek, Brodzińska, Deryniowski, Krzyszkowski, Vladimirova.


18.1. - 10.3.
INSTITUT TVŮRČÍ FOTOGRAFIE FPF SU - MEZIČAS
Výstava klauzurních a diplomových prací.
Stalo se už tradicí, že Institut tvůrčí fotografie FPF SU v Opavě každých pět let připravuje velkou výstavu a vydává několikasetstránkový katalog bilancující uplynulé období. Výstava Mezičas v období mezi kulatým a půlkulatým jubileem ITF naproti tomu představuje práce z jediného roku 2018, které zahrnují širokou škálu témat a stylů od sociologického a subjektivního dokumentu přes inscenovanou a portrétní fotografii až ke konceptuální a intermediální tvorbě. Kromě samotných praktických klauzurních, diplomových a disertačních prací od studentů z České republiky, Slovenska, Polska, Lucemburska, Velké Británie a dalších zemí jsou v ní prezentovány i autorské publikace, teoretické práce a projekce.





22.3. - 16.6.
ÁÁÁCH - ČESKOSLOVENSKÝ FILMOVÝ PLAKÁT 60.-70. LET ZE SBÍRKY PLAKÁTŮ TERRYHO PONOŽKY
Výstava.
Výstava představí 200 autorských výtvarných plakátů, které vytvořili přední českoslovenští výtvarníci v rozmezí let 1960 - 1979 pro Ústřední půjčovnu filmů v Praze.
Návrhům filmových plakátů se v těchto letech věnovali významní českoslovenští výtvarníci. Díky specifické atmosféře v tehdejším Československu, kdy neexistovala komerční reklama ani trh, mohly vznikat filmové plakáty naprosto odlišné od soudobé plakátové produkce, jež existovala v ostatních zemích Evropy (kromě sousedního Polska, kde tradice autorských filmových plakátů požívala podobně privilegovaného postavení jako v Československu).
V západní Evropě a v USA okupoval výlepové plochy a vitríny kin hlavně komerční, hollywoodský plakát, propagující především tváře herců; plakát výhradně ilustrativní či popisný. Výtvarníci v těchto zemích se mohli svobodně věnovat své volné tvorbě, vystavovat ji, svá díla prodávat, a neměli tak potřebu a důvod hledat své uplatnění na poli užitého umění a plakátu. Producenti a distributoři filmů výtvarníky neoslovovali, výrobu plakátů zadávali především reklamním studiím, jež jako na běžícím pásu produkovala unifikované, neosobní a snadno zaměnitelné plakáty.
Českoslovenští výtvarníci nemuseli za každou cenu na plakátech znázorňovat tváře herců a naopak mohli do svých výtvarných návrhů transformovat jazyk své volné tvorby, mnohdy inspirovaný v té době novými uměleckými směry, jako byly pop art, lettrismus, český informel nebo další. Z existenčních důvodů (zmiňovaná neexistence trhu s uměním a nemožnost výstav) se plakátové tvorbě, ale také další práci na poli užitého umění (obálky knih, ilustrace apod.), věnovali nejvýznamnější výtvarní umělci té doby, pro něž představovala práce na poli užitého umění jednu z mála možností obživy.
I z tohoto důvodu, že se jednalo o nejtalentovanější tvůrce české výtvarné scény, dosáhl československý filmový plakát takovýchto kvalit, které byly v následných letech opakovaně oceněny na mnoha mezinárodních soutěžích. Československý filmový plakát se tak spolu s plakátem polským stal legendou na poli užitého umění v celoevropském měřítku.
Výstava v Domě umění v Opavě představí soubor přibližně 200 filmových plakátů. Ten je rozdělen do čtyř základních skupin. V ambitu a oratoři najdete Profily jednotlivých výtvarníků. V 1. patře sloupové síně budou představeny plakáty k slavné Československé nové vlně a plakáty k Československým kultovním filmům. Čtvrtou skupinu pak tvoří Plakáty k zahraničním filmům, které byly uváděny v československých kinech v 60. a 70. letech a které si můžete prohlédnout ve 2. patře sloupové síně.
Autoři plakátů: Jiří Balcar, Vladimír Bidlo, Adolf Born, Bedřich Dlouhý, Jindřich Čech, Josef Duchoň, Jaroslav Fišer, Josef Flejšar, Richard Fremund, Eva Galová-Vodrážková, Milan Grygar, Jiří Hilmar, Vratislav Hlavatý, Zdeněk Kaplan, Jan Kubíček, Karel Laštovka, Karel Machálek, Jan Meisner, Miroslav Němeček, Rudolf Němec, Zdeněk Palcr, Milan Paštéka, Čestmír Pechr, Olga Poláčková Vyleťalová, Jiří Rathouský, Miloš Reindl, Zdeněk Rotrekl, Jiří Svoboda, Jiří Šalamoun, Jiří Šlitr, Bohumil Štěpán, Jan Švankmajer, Eva Švankmajerová, Karel Teissig, Kája Saudek, Vladimír Tesař, Karel Vaca, Zdeněk Vajce, Milan Veselý, Josef Vyleťal, Zdeněk Ziegler.
Pavel Rajčan - kurátor výstavy.
Vernisáž výstavy proběhne ve čtvrtek 21.3. v 17.00 hodin.




pátek 29.3. / 19.00 hod. / kostel sv. Václava
MÓDNÍ SHOW LA GABRIELLA
Pořádá OKO, Slezské divadlo Opava a salón La Gabriella.
Oblíbená módní show plná nejen modelů jaro - léto 2019, ale také spousty rad a ukázek od odborníků na slovo vzatých. Přehlídka v kostele sv. Václava je obohacená přítomností hvězdy Slezského divadla Opava Daniela Volného a vítězky soutěže Hlas ČeskoSlovenska Lenky Lo Hrůzové. Moderují Daniel Volný a Marcela M. Heříková.


1.1. - 31.12.
MIROSLAV BROOŠ - DAROVANIE… ZEME III
Před Domem umění v Opavě na zatravněném prostranství pod dohledem Utíkající dívky trvá a neustále se proměňuje specifická instalace akademického výtvarníka prof. Miroslava Brooše. Jde o třetí fázi výstavy „Darování… Země“, jež probíhala v Domě umění v rámci festivalu Bezručova Opava. V tomto unikátním projektu dochází k splynutí darované země z různých koutů Slovenska, České republiky a dalších míst s tou opavskou…


1.1. - 31.12. / kostel sv. Václava
OBRAZ OSLAVENÍ SV. VÁCLAVA
Obraz Oslavení sv. Václava je přístupný celoročně v kostele sv. Václava, pouze v případě příprav svateb a dalších akcí může být kostel pro veřejnost uzavřen.
Autorem obrazu, představující scénu po zavraždění knížete Václava, je vídeňský malíř Anton Petter, který jej dokončil v roce 1844 původně pro hlavní oltář katedrály sv. Václava v Olomouci. Práce na obraze provázely spory o konkrétní podobě se zadavatelem, tehdejším olomouckým arcibiskupem Maxmilianem Josephem Sommerau-Beeckhem. Právě kvůli nespokojenosti arcibiskupa a kritice ze strany tisku nebyl obraz na hlavní oltář nikdy nainstalován. Byl uložen na půdě Kroměřížského zámku, několikrát přesunut, až se na něj postupně zapomnělo. Znovuobjeven byl v roce 2011, kdy také začaly restaurátorské práce. V roce 2012 byl nejdříve vystaven v ostravské multifunkční hale Gong a v roce 2014 umístěn v presbytáři kostela sv. Václava v Opavě. Vedle zajímavých historických reálií obraz upoutá diváka svým výrazným koloritem a kompozicí založenou na protikladech. Díky své velikosti (rozměry malby 825 x 490 cm) jde o největší obraz sv. Václava, jaký byl kdy vytvořen.


 
TOPlist
Copyright 2016. All rights reserved.
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky