DŮM UMĚNÍ - Opavský svět kultury

Sestavuji aktuální kalendář ...
Hledat
Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

GALERIE, VÝSTAVY, PŘEDNÁŠKY
DŮM UMĚNÍ

Pekařská 12, 746 01, Opava, tel.: +420 553 668 734, +420 734 862 481
www.oko-opava.cz
e-mail:
dum.umeni@oko-opava.cz

otevřeno: út - ne 10.00 - 18.00 hod.


16.3. - 3.6.
KÁJA SAUDEK „18+“ OPAVA
Výstava.
Erotická kresba spolu s komiksem je dominantním prvkem Saudkovy tvorby. Snad ještě výraznějším, než právě všemi zmiňovaný komiks. Vzhledem k tomu, že byl Kája Saudek označen „českým králem komiksu“, právem si zaslouží i téma erotické kresby stejnou pozornost. Proto jsme se rozhodli připravit výstavu, která bude obsahovat to nejlepší ze tohoto žánru a dostatečně důstojně ho bude reprezentovat. Na výstavě naleznete množství děl i fragmentů s touto tématikou - originální kresby, komiksy, oleje na plátně, skici, objekty, video, ale také konkrétní kresby, za které byl Kája Saudek odsouzen do vězení. K vidění budou také věci, které nebyly dosud nikdy zveřejněny a jsou zapůjčeny ze různých soukromých sbírek. Ve třech patrech Domu umění naleznete více než 150 vybraných originálních děl s touto tématikou, která zahrnuje průřez od začátku do konce Saudkovy tvorby. Výstavu doplní v nemalé míře průřez celoživotní tvorbou Káji Saudka, která se bude nacházet v přízemních prostorách galerie. Ve výstavních prostorách Domu umění bude propojení muže a ženy oslaveno množstvím skvělých kreseb autora, který se tomuto tématu věnoval celý tvůrčí život. A navíc většina těchto děl nevznikla na uměleckou objednávku, ale z prosté umělcovy touhy tvořit a radovat se ze života.

3.4. - 29.4. / kostel sv. Václava
JINDŘICH BUXBAUM - ŽIDÉ V DIASPOŘE
Výstava fotografií.
Původně řecké slovo „diaspora“ znamená rozptýlení. K hromadnému odchodu Židů ze jejich původní vlasti došlo po zničení druhého chrámu r. 70 př. n. l. a zejména po nezdařeném povstání Bar Kochby proti Římanům. Na území nynější České republiky se Židé usazovali přibližně od 10. století. Přes pohnutou historii evropských Židů, která nemá u jiných etnik obdobu, zůstává i po vzniku samostatného státu Izrael v r. 1948 jejich větší část stále v diaspoře. Většinou jsou zcela asimilovaní a hovoří jazykem země, ve které žijí. Spojuje je však víra jejich předků nebo alespoň vědomí o židovských kořenech. Koexistence s většinovou společností měla vliv nejen na židovskou minoritu, ale i na majoritní společnost. Na našem území se toto tisícileté soužití projevilo nejen ve oblasti ekonomické, ale také kulturní. Čeští spisovatelé Vojtěch Rakous, Karel Poláček, František Langer, Egon Hostovský, Ludvík Aškenazy, Arnošt Lustig, Ota Pavel a další byli Židé. Ke židovské Praze neodmyslitelně patří také německy píšící Franz Kafka, Max Brod nebo Egon Ervin Kisch. Některá slova, která běžně užíváme, jsou převzata z židovského žargonu: košer, macesy, mešuge, šábes, šoufl. Přesto jen malá část nežidovské populace má alespoň povrchní představu o zvycích a svátcích židovských spoluobčanů. V České republice v současné době existuje 10 židovských obcí a celkový počet jejich členů nepřesahuje 4 000. Nežidovská veřejnost má proto jen velmi omezenou možnost nahlédnout do židovských domácností, modliteben nebo synagog. Fotografie Jindřicha Buxbauma nám takové poznání umožňují. Zaznamenávají některé podstatné události, které život Židů od narození až do konce života poznamenávají: obřízku, oslavu šabatu, výuku náboženství, slavnost bar micva (přijetí chlapců mezi členy náboženské obce), svátky Purim a Chanuka, instalace nové tóry v brněnské synagoze, židovskou svatbu, Jahrzeit na židovském hřbitově v Mikulově, pohřeb. Genocidu evropských Židů ve 40. letech minulého století připomínají fotografie z Osvětimi, ale také několik portrétů těch, kteří ji přežili. Vzájemné poznávání rozdílných kultur a tradic je právě v dnešní době bytostně aktuální. Snad k tomu přispěje i letošní výstava fotografií Jindřicha Buxbauma.
Výstava se koná v rámci festivalu Další břehy.
Vernisáž výstavy proběhne v úterý 3.4. v 17.00 hodin.

3.4. - 29.4. / kostel sv. Václava
VERONICA EVERS & ROMAN KONEČNÝ - TÝDEN VE SVATÉ ZEMI
Výstava fotografií.
Amatérští fotografové Veronica Evers a Roman Konečný se potkali před několika lety na workshopu známého českého fotografa Jana Šibíka v Budapešti. Kromě maďarské metropole zatím spolu fotografovali například v Praze, jordánském Ammánu, v Izraeli či na palestinském území. Při jejich podzimní cestě po Svaté zemi vznikla série fotografií, jejichž část je představena na této výstavě. Necelé dva týdny pobývali v Jeruzalémě, Betlémě, Jerichu či u Mrtvého moře a fotili běžný život této velmi zajímavé země.
Výstava se koná v rámci festivalu Další břehy.
Vernisáž výstavy proběhne v úterý 3.4. v 17.00 hodin.

úterý 3.4. / 17.00 hod. / kostel sv. Václava
SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ FESTIVALU DALŠÍ BŘEHY A VERNISÁŽE VÝSTAV
Vernisáže výstav Jindřich Buxbaum - Židé v diaspoře, Veronica Evers a Roman Konečný - Týden ve svaté zemi, Židovská Halič na historických fotografiích.
Doprovodný kulturní program: Alchymistická dílna a oživení Golema, Dětský pěvecký sbor Domino, Základní umělecká škola Opava - Modlitba pro Annu Frankovou (výtvarně pohybové představení), Sefardské písně - koncert kapely BraAgas.

sobota 7.4. / 16.00 hod. / Moravská kaple a zahrada kostela sv. Václava
KUCHYNĚ FRANCOUZSKÝCH ŽIDŮ SE ZAMĚŘENÍM NA ALSASKO
MICHAL HUGO HROMAS
Přednáška s ochutnávkou.
Přednáška s ochutnávkou tradiční židovské kuchyně, ukázkami přípravy jídel a degustace košer vín.
Od 16.00 hodin budete mít možnost v zahradě kostela sv. Václava (vstup z Mnišské) nahlédnout „pod pokličku“ kuchaři Michalu Hugo Hromasovi, který zde bude po celý den na otevřeném ohni připravovat večerní menu. K tomu si budete moci dát sklenku výborného vína z Vinařství Krásná hora, zjistit zajímavosti o židovské kuchyni a strávit tak příjemně čas před samotnou ochutnávkou. Ta bude probíhat od 18.00 v Moravské kapli. Počet míst je omezen pro 40 osob.
Michal Hromas začínal jako food bloger. Na rozdíl od většiny ostatních byl však v té době také profesionálním kuchařem. Zaměřuje se zejména na etnickou kuchyni a oblasti, kde dochází k prolínání různých kultur, od Balkánu přes Střední východ až po Maroko, zajímá se o arabskou i židovskou kuchyni a další. Díky tomu, že jeho dědeček a maminka pracovali na indické ambasádě, měl od dětství značně odlišné představy o tom, co je to „normální“ jídlo. Vaří pod širým nebem a všude tam, kde ho pustí s otevřeným ohněm či tlakovou lahví. Od roku 2000 pracoval jako kuchař v několika restauracích - Hotel Hoffmann v Kladně, Česká správa letišť, vařil v Domě vína U Závoje a v Plzeňské restauraci Obecního domu v Praze. Od roku 2005 nastupuje na post šéfkuchaře dnes již zaniklého Dahab Mezze restaurantu. Na podzim téhož roku nastupuje v restauraci Aromi na Vinohradech, následně se stává prvním managerem v první Riccardově La Bottega. Roku 2007 odjíždí se štábem Václava Marhoula na tuniskou Saharu na natáčení filmu Tobruk jako kuchař. Po návratu zahajuje kurzy vaření levantské a judeo arabské kuchyně pod názvem „Rozinky a mandle“. Svoje zkušenosti především zúročuje při tvorbě gastro konceptů a spolupráci na jejich realizaci (Avia cafe Brno koncept restaurace, menu tapas baru a restaurace Como v Praze, City Cafe Cosmopolit, kuchyně kavárny Biozahrada, restaurace Podolka Horní paluba, koncept restaurace klubu Cross v Holešovicích, Mamacoffee koncept košer pekárny a výroba hummusu, koncept a realizace Street Food Festivalu atd.).
Vstupné je 500,- Kč (v ceně je šestichodové menu a degustace vzorků vína) Pouze pro 40 osob! Prodej vstupenek v Turistickém informačním centru na Horním náměstí v Opavě.

Předkrmy: Sekaná játra s vejcem
Byliny s uzeným pstruhem
Rillettes z kachny
Barches (sváteční pletený chléb)
Hlavní chod: Chulent s kachním konfitem a klobáskou
Dezert: Tarte tatin
Degustace košer vína: České vinařství Chrámce
Akce se koná v rámci festivalu Další břehy.

středa 11.4. / 19.00 hod. / kostel sv. Václava
LENKA LICHTENBERG TRIO
Koncert.
Cesta za židovskou písní (jidiš a hebrejské písně autorské i tradiční). Sestava: Lenka Lichtenberg - zpěv, klavír, Live Looping Tomas Reindl - perkuse, tabla, didjeridu, David Dorůžka - kytara, Robert Fischmann - dechové nástroje, zpěv.
Lenka Hartlová byla jednou z dětských hvězdiček divadla Semafor, drobná blondýnka, která v 60. letech nazpívala s Jiřím Suchým duet „Na louce zpívají drozdi“ (k písničce natočili také televizní klip spolu s Karlem Gottem a Evou Pilarovou). Ve svých devíti letech začala pravidelně vystupovat v semaforském představení Benefice. S Jiřím Suchým pak nazpívala celou řadu dalších duetů. Později vystudovala konzervatoř, emigrovala do Dánska a následně do Kanady. Vystudovala University of British Columbia a York University. V zahraničí se také vdala a přijala jméno manžela - Lichtenberg. Hlavním hudební žánrem se pro Lenku stala židovská hudba. Rodina její matky skoro celá zahynula během holocaustu. Po návštěvě Izraele se Lenka rozhodla vrátit ke kořenům. „Něco ve vzduchu mne okamžitě chytilo za srdce. Měla jsem neuvěřitelně silné pocity, že tu zemi znám a že tam patřím. Na hoře Masada jsem se rozhodla obrátit svůj život vzhůru nohama.“ Věnovala se hlavně jidiš písním, potažmo jidiš kultuře a jazyku. Sbírala polozapomenuté písně, upravovala je. Seznámila se s básníkem Simchou Simchowitchem (přežil holocaust v Polsku) a zhudebnila řadu jeho básní. V poslední době se rozhodla věnovat také liturgické hudbě. Koncertuje po celém světě, vydává desky a tradiční židovskou hudbu jidiš a synagogální zpěvy, vyhrazené dříve pouze mužskému hlasu, interpretuje ve svěžím rytmu world music. Vystudovala kurz pro kantory - zpěváky liturgické synagogální hudby, začala pravidelně zpívat při bohoslužbách rekonstruktivní židovské komunity Darchei Noam v Torontu a dokonce psát vlastní liturgické hebrejské skladby. Vrací se pravidelně do Česka, jejím krásným darem opuštěným synagogám je CD liturgických písní Songs for the Breathing Walls. Každá z nich byla natočena v jiné synagoze.
Akce se koná v rámci festivalu Další břehy.

sobota 14.4. / 18.00 hod. / kostel sv. Václava
KOMEDIE O UMUČENÍ A SLAVNÉM VZKŘÍŠENÍ PÁNA NAŠEHO A SPASITELE JEŽÍŠE KRISTA
Divadelní představení.
Scénická variace podkrkonošských sousedských pašijových her 18. a 19. Století, hraje Studio Marta divadelní fakulty JAMU Brno.
Režie - Ivo Krobot, dramaturgie - Lukáš Rieger, scénografie - Rostislav Pospíšil, pohybová spolupráce - Ladislava Košíková a David Strnad, hudební nastudování - Petr Svozílek, hudba - Zdeněk Kluka, světlo - Vojta Matulík, zvuk-/ Petra Göbelová, Václav Zemánek, produkce - Viktoria Kallayová, Júlia Pecková.
Nechme se v dnešní uspěchané a podezíravé době alespoň na několik okamžiků okouzlit a inspirovat upřímností a prostotou podhorských sedláků vyprávějících svou vlastní optikou jeden z nejdůležitějších příběhů naší civilizace. Krobot s Riegrem se prohrábli horou materiálu: Kopeckým, Tonou i nově objevenými textovými podklady. Vzali téma za své, strhli k jeho realizaci studenty obojího pohlaví i s jejich pomocníky z druhého ročníku, a výsledek je znamenitá, plnokrevná inscenace... Všechny herečky a herci na scéně přesně tlumočí insitnost lidového výkladu novozákonního příběhu o vykoupení, ale pochopili, s jakou vážností se ta v podstatě velká poezie každoročně vracela do kostelů nebo na prostranství před nimi.
Akce se koná v rámci festivalu Další břehy.

středa 18.4. / 19.00 hod. / kostel sv. Václava
ŽIDOVSKÉ HOUSLE ALEXANDERA SHONERTA
Koncert.
Pouť židovských houslí z Orientu přes starou Evropu až do současné Prahy. Vystoupí Alexander Shonert - housle a Natalia Shonert - klavír.
Tento unikátní program obsahuje originální aranže národních melodií, vlastní skladby Alexandera Shonerta a skladby skladatelů - klasiků židovské hudby, zachycuje pouť židovských houslí z Orientu přes starou Evropu až do současné Prahy. Pouť s láskou, radostí, pláčem, ale také mystickým vytržením, pouť, která vytváří most mezi minulostí a současností. Houslový virtuóz a pedagog, laureát prestižních mezinárodních ocenění Alexander Shonert je muzikant s mimořádným talentem, živou povahou a neobyčejnou schopností improvizace. V roce 2010 získal za významný kulturní přínos ČR právo dvojího občanství Ruské federace a České republiky. Vystupuje v USA a po celé Evropě (ve Španělsku, Německu, Rakousku, Švýcarsku, Francii, Izraeli, Rusku, Slovensku a Belgii), to jak sólově, tak také se symfonickými a komorními orchestry coby hostující sólista. Alexander Shonert zastupuje Českou republiku na nejrůznějších kulturních akcích v USA či zemích Evropské unie (v roce 2014 vystoupil ve Washington DC před naplněným stojícím sálem v National Gallery of Art a na českém velvyslanectví, roku 2009 reprezentoval českou kulturu v Evropské komisi v Bruselu). Koncertoval se zpěvákem Petrem Mukem, Štěpánem Rakem, Alfredem Strejčkem, Czech Chamber Orch. Atlantis, Českou komorní filharmonií. Byl hostem Heleny Vondráčkové, Jiřího Suchého, Evy Pilarové, Václava Hudečka. Absolvoval literární večery s Táňou Medveckou, Alfredem Strejčkem, s Miroslavem Moravcem, Radovanem Lukavským. Kromě živých vystoupení se úspěšně věnuje také výuce. Je autorem originální výukové metody tzv. The Shonert Technique, která je založena na znalostech lidské psychologie, fyziologie a na práci se energií. Alexander Shonert vede semináře a mistrovské kurzy na hudebních akademiích či konzervatořích v Evropě i v USA.
„Mým životním krédem je: Hra na housle je pouze jeden z prostředků k dosažení duchovní dokonalosti. Je to filosofie a životní styl. Podařilo se mi spojit energii čchi se hrou na housle a využít ji k efektivnímu zvládnutí složitých technik, jakou je např. řadové staccato. Energie proudí mezi jednotlivými objekty, stejně jako mezi muzikantem a jeho nástrojem. Každý člověk i každá věc má svou vlastní energii. Když se energie houslisty zharmonizuje s energií houslí, stačí jen minimální fyzické úsilí k dosažení těch nejlepších výsledků. Jde o to naučit se vnímat přirozené vibrace nástroje svým smyčcem a nebránit jim v rezonanci. Musí být dosaženo dokonalé spolupráce mezi energií a fyzickým tělem, mezi houslistou a nástrojem.“ Alexander Shonert.
Akce se koná v rámci festivalu Další břehy.



1.1. - 31.12. / kostel sv. Václava
OBRAZ OSLAVENÍ SV. VÁCLAVA
Obraz Oslavení sv. Václava je přístupný celoročně v kostele sv. Václava, pouze v případě příprav svateb a dalších akcí může být kostel pro veřejnost uzavřen.
Autorem obrazu, představující scénu po zavraždění knížete Václava, je vídeňský malíř Anton Petter, který jej dokončil v roce 1844 původně pro hlavní oltář katedrály sv. Václava v Olomouci. Práce na obraze provázely spory o konkrétní podobě se zadavatelem, tehdejším olomouckým arcibiskupem Maxmilianem Josephem Sommerau-Beeckhem. Právě kvůli nespokojenosti arcibiskupa a kritice ze strany tisku nebyl obraz na hlavní oltář nikdy nainstalován. Byl uložen na půdě Kroměřížského zámku, několikrát přesunut, až se na něj postupně zapomnělo. Znovuobjeven byl v roce 2011, kdy také začaly restaurátorské práce. V roce 2012 byl nejdříve vystaven v ostravské multifunkční hale Gong a v roce 2014 umístěn v presbytáři kostela sv. Václava v Opavě. Vedle zajímavých historických reálií obraz upoutá diváka svým výrazným koloritem a kompozicí založenou na protikladech. Díky své velikosti (rozměry malby 825 x 490 cm) jde o největší obraz sv. Václava, jaký byl kdy vytvořen.


 
TOPlist
Copyright 2016. All rights reserved.
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky