NÁRODNÍ PAMÁTNÍK II. svět. války HRABYNĚ - Opavský svět kultury

Sestavuji aktuální kalendář ...
Hledat
Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

MUZEA, ZÁMKY, HRADY > SLEZSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM
NÁRODNÍ PAMÁTNÍK II. SVĚTOVÉ VÁLKY HRABYNĚ

Hrabyně 192, 747 63, Hrabyně, tel.: +420 553 775 091
www.szm.cz
e-mail:
pamatnik-valky@szm.cz

otevřeno:
leden - březen: zavřeno
duben - říjen: út - ne 9.00 - 12.00 a 13.00 - 17.00 hod.
listopad: čt - ne 9.00 - 12.00 a 13.00 - 16.00 hod.
prosinec: zavřeno



Areál tvoří správní budova a samotný památník, kolem kterého je vybudován symbolický hřbitov. Původně byl Památník místem piety, nikoliv muzejním objektem. Součástí Slezského zemského muzea je od roku 1992. V roce 2005 byl kvůli rekonstrukci uzavřen. Oprava probíhala od roku 2006. Slavnostně otevřen byl Památník II. světové války 29. dubna 2009 a v roce 2014 byl přejmenován na Národní památník II. světové války.
Expozice Doba zmaru a naděje připomíná v chronologickém sledu nejdůležitější vojenské a politické události 2. světové války, nezapomíná však ani na civilní život obyvatelstva. Expozice je rozčleněna do několika tematických celků - vznik a bojová činnost československých jednotek na území bývalého Sovětského svazu, boje československých vojáků a letců v Polsku, Francii, na Středním východě a ve Velké Británii, osvobozovací boje na území Československa, holocaust a koncentrační tábory a všední život obyvatelstva. Cílem expozice je nejen poskytnout všem návštěvníkům základní informace o období 2. světové války, ale v osobních příbězích pamětníků zprostředkovat také emocionální prožitek, umocněný autentickými předměty, které pro expozici věnovali přímí účastníci bojů.

Expozice:
DOBA ZMARU A NADĚJE
OBĚTI A VRAZI


Výstava:

11.5. - 30.11.
BITVA O BRITÁNII
Menší výstava ve správní budově památníku připomene 80. výročí prvního významného střetnutí vybojovaného výhradně prostřednictvím leteckých sil, a to bitvu o Británii. Smyslem této vzdušné bitvy, kterou po skončení bitvy o Francii rozpoutala německá strana, bylo zničit nebo alespoň výrazně oslabit Royal Air Force a získat tak jednoznačnou vzdušnou převahu nad kanálem La Manche a Británií. Do bitvy zasáhlo také asi devadesát čs. letců a některé z jejich osudů představí také naše výstava.

11.5. - 30.11.
KRONIKA OSVOBOZENÍ: OSTRAVSKO 1945
Výstava ve správní budově památníku se bude věnovat 75. výročí ukončení II. světové války a osvobození severní Moravy a Slezska. Na pozadí vojenské a politické situace na jaře roku 1945 v Evropě představí průběh ostravské operace ve všech třech jejich fázích, neopomene připomenout roli odboje v bojích s nacistickým Německem nebo na příkladu vzpomínek a hlášení československých vojáků přiblíží podmínky, ve kterých žili naši vojáci v bojích o Ostravsko. Závěr výstavy bude patřit bilanci - osudům hlavních osobností operace po skončení války.



11.5. - 30.11.
PÍKOVI. SMUTNÝ OSUD RODINY
Společný život Heliodora, Marie a Milana Píkových byl od počátku ovlivněn zařazením otce do vysokých vojenských a diplomatických funkcí. Působení ve Vojenské akademii ve Hranicích, studium na vysoké škole válečné, funkce vojenského atašé v Rumunsku, později náčelníka Čs. vojenské mise v SSSR, období let 1945-1948 - to vše způsobilo, že rodina trávila velmi málo času společně. Zkázu rodinného života pak znamenalo zatčení otce a jeho věznění, které vyústilo v politický proces a justiční vraždu. Důležité události života rodiny Píkových přiblíží výstava prostřednictvím fotografií a dokumentů, většinou dosud nezveřejněných, které pocházejí z pozůstalosti gen. Milana Píky, jenž v březnu roku 2019 zemřel.

11.5. - 30.11.
ČECHOSLOVÁCI U TOBRUKU VE FOTOGRAFIÍCH
Výstava je ve správní budově památníku. Libyjský přístav Tobruk patřil k důležitým spojeneckým obranným bodům ve Středomoří. Od 11. dubna do 10. prosince 1941 bylo město obléháno italskými a německými jednotkami. Zásobování obránců probíhalo pouze po moři. Na obraně se kromě Britů a Australanů podílely také jednotky indické, polské a československé. Od 21. října 1941 byl v Tobruku nasazen Československý pěší prapor 11 - Východní pod velením Karla Klapálka. Tento útvar vznikl v listopadu 1940 na území Palestiny. Před přesunem do Tobruku konal strážní službu v Egyptě a bojoval ve Sýrii s francouzskými jednotkami, loajálními kolaborantské vládě ve Vichy. V Tobruku pak prapor zůstal i po skončení nepřátelského obléhání a následně se podílel na obraně města při německo-italské protiofenzivě na konci ledna 1942. V bojích o libyjský přístav celkem padlo 14 Čechoslováků. Až koncem března 1942 se prapor vrátil do Palestiny, kde následně došlo k jeho reorganizaci na Československý lehký protiletadlový pluk 200 - Východní. Ten se na konci prosince 1942 vrátil do Tobruku, aby zajišťoval jeho protivzdušnou obranu. S přístavním městem se Čechoslováci definitivně rozloučili až 12. června 1943, kdy se již těžiště bojů ve Středomoří přesouvalo ze severní Afriky na jih Itálie.
Snímky, prezentované na této výstavě, pocházejí z pozůstalostí tří severomoravských rodáků. Leopold Horák a Karel Vašina, ostravští železničáři, po nacistické okupaci převáděli uprchlíky do Polska, ale zakrátko sami museli uprchnout před gestapem. Prošli boji v Polsku a byli internováni v SSSR, odkud je tamní úřady v roce 1940 propustily, umožnily jim tak vstup do vznikající československé jednotky v Palestině. Leopold Horák později jako jeden z příslušníků tzv. kombinovaného oddílu došel v závěru války po boku americké armády do západních Čech. Třetím fotografem byl Boleslav Ivánek z Palkovic na Frýdeckomístecku. Ten před válkou působil jako učitel na české škole v Rumunsku, odkud prchl do Palestiny. Po skončení bojů u Tobruku sloužil jako radista 311. bombardovací perutě.


 
TOPlist
Copyright 2016. All rights reserved.
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky