ZÁMEK KRAVAŘE - Opavský svět kultury

Alejní 377/24, 747 21, Kravaře, tel.: +420 553 777 970
www.kravare.cz
e-mail: zamek@kravare.cz

otevřeno:

květen - září: po zavřeno, út - ne 10.00 - 17.00 hod.

Kravaře, centrum malého panství v západní části Hlučínska, jsou poprvé v písemných pramenech zmiňovány roku 1224 a tvrz pak roku 1377. Vlastnila ji větev mocného rodu Benešoviců, do jehož majetku spadalo mnoho dalších panství na Moravě. Tito majitelé se označovali ve šlechtickém přídomku „Páni z Kravař“. O jejich důležitosti pro dějiny našeho města, pro dějiny Kravař, svědčí fakt, že erb tohoto rodu (zavinutá střela) mají dnes Kravaře ve svém znaku.
První podrobnější popis rytířského sídla máme z roku 1632 díky jeho novému majiteli Michalu Sendivojovi ze Skorska. To byl nižší polský šlechtic a alchymista na dvoře císaře Rudolfa II. a tehdy zkonfiskované kravařské panství získal darem právě díky úzkým kontaktům s císařským dvorem. Jeho dcera a dědička Marie Veronika se provdala za příslušníka drobné braniborské šlechty Jakuba z Eichendorffu. Tímto sňatkem začala další důležitá etapa kravařského panství a především sídla. Bohatnoucí rod potřeboval pro svůj život větší a reprezentativnější prostory, proto nechal v letech 1721 - 1728 Jan Rudolf Eichendorff provést přestavbu a dostavbu zámku v duchu vrcholného baroka. Eichendorffové vlastnili panství do roku 1782, kdy je pro značné zadlužení prodali hrabatům Schaffgotschům. Po nich se pak od roku 1815 majitelé rychle střídali.

Po připojení Hlučínska k Československu roku 1920 koupil zámek stát a zřídil zde hospodyňskou a hospodářskou školu. Drastický útok na architekturu znamenal požár, ke kterému došlo neopatrností 21. ledna 1937. Zničil veškeré vnitřní zařízení, shořela celá střecha, propadly se stropy zdobené freskami a štuky, zřítilo se vnitřní dřevěné schodiště. Jako jediná ušetřena ničivému požáru zůstala kaple, takže dodnes můžeme obdivovat její bohatou výzdobu, dokončenou roku 1730. Přes válku byl objekt provizorně zastřešen, od 50. let pak pozvolna rekonstruován. Opravy probíhaly do května 1970, kdy byla na zámku otevřena vojensko-politická expozice Ostravské operace, která zde setrvala do roku 1989. Na konci roku 1990 přešla budova i s parkem pod správu Města Kravaře, které z ní vybudovalo kulturní a společenské centrum.
Dnešní podoba kravařského zámku pochází z doby vrcholně barokní přestavby v letech 1721 - 1728. Projektant není znám, dle kvality stavby se však patrně jednalo o předního architekta na vídeňském dvoře, buď Fischera z Erlachu či Johanna Lukase von Hildebrandt. Přestavbu realizoval zednický mistr Georg Gabriel Gans z Krnova.