Zámecká 4, 748 01, Hlučín, tel.: +420 595 041 337, +420 595 041 617
www.muzeum-hlucinska.cz
e-mail: muzeum.hlucinska@seznam.cz
otevřeno:
po - pá 8.30 - 12.00 a 13.00 - 17.00 hod.
so zavřeno
ne 9.00 - 12.00 a 14.00 - 17.00 hod.
Muzeum Hlučínska bylo založeno k 1. 1. 2005 jako příspěvková organizace města Hlučína. Navazuje na činnost městského muzea Hlučín založeného v roce 1948, které bylo v roce 1954 přeměněno na muzeum okresní, jehož činnost byla přerušena delimitací sbírek do Slezského zemského muzea Opava v roce 1962. Činnost Muzea je zaměřena na město Hlučín a region Hlučínska v jeho historických hranicích. Posláním Muzea je shromažďování a ochrana sbírkových předmětů a také vytváření, rozšiřování, spravování a evidování sbírek muzejní povahy za účelem jejich prezentace veřejnosti. Vědeckovýzkumná činnost Muzea je zaměřena především na zachování a rozvíjení identity Hlučínska jeho etnografii, umění, přírodovědu a vlastivědu. Muzeum provozuje Informační centrum, jehož prostřednictvím poskytuje informace o regionu pro potřeby obcí, turistického ruchu, literatury, umění a dalších kulturních aktivit.
Muzeum Hlučínska je členem Asociace muzeí a galerií České republiky a jeho sbírka je zapsána v Centrální evidenci sbírek (CES).
Muzeum Hlučínska se nachází v prostorech hlučínského zámku.
Stálá expozice:
KDO JSOU LIDÉ NA HLUČÍNSKU
Muzeum Hlučínska otevřelo v lednu 2014 stálou expozici „Kdo jsou lidé na Hlučínsku“, která návštěvníkům nabízí ucelený pohled na pohnutou a zcela specifickou minulost, kterou Hlučínsko v průběhu svého vývoje prodělalo. Expozici tvoří tři výstavní celky: nádvoří, přízemí a podkroví hlučínského zámku. Obsahem exteriérové expozice malého nádvoří je časová osa tvořená z šesti cihelných stěn a obsahující několik desítek pro Hlučínsko zásadních dějinných událostí. Zakřivená linka stěny napovídá o složitých peripetiích historického vývoje zdejší oblasti. Druhý výstavní celek je situován do přízemí bývalé hospodářské budovy hlučínského zámku. Obsahovou náplň této expoziční části tvoří celkem 6 tematických celků, které jsou faktografickým jádrem expozice - Války a ar- mády, Hranice území, Správa území, Rodina, Ekonomika a Identita. Celkový emotivní zážitek této části expozice umocňuje šest informačně bohatých krátkých stylizovaných filmů a fakta, z grafického hlediska zajímavě uspořádaných působivých dokumentů, fotografií a také předmětů vložených do nezvyklých souvislostí. Závěrečná expoziční část v podkroví nazvaná „Paměť národa“ přibližuje jedinečné a autentické individuální osudy a příběhy obyvatel formou videozáznamů. Vše dokresluje atmosféra „půdy“, která navozuje dojem dávno zašlých dob, malých pokladů, na které padl prach, nažloutlých milostných dopisů, ale také zapomenutých hraček. Exponáty a fotografie tak střídavě vystupují z šera podkroví a zase ve tmě mizí. V zrcadlové ploše návštěvník mezi portréty mlhavě vidí i svůj odraz.
Stálá expozice vznikla za významné podpory občanského sdružení „Společnosti přátel Muzea Hlučínska“ a dlouholeté systematické práce v terénu, badatelského a také sběratelského úsilí Muzea Hlučínska.
28.11.2025 - 2.2.2026
CESTA DO BETLÉMA
Výstava.
Vánoce se blíží a s nimi i čas, kdy se domovy rozzáří světlem a klidem. Muzeum Hlučínska zve všechny na výstavu Cesta do Betléma, která představí kouzlo tradičních betlémů ze sbírek Ostravského muzea. Jde o unikátní soubor betlémů, které dosud lidé na Hlučínsku neměli možnost vidět. Výstava přináší pestrou přehlídku dřevěných i papírových betlémů různého stáří a stylu. Návštěvníky zaujmou především dvě mistrovská díla řezbáře Pavla Kufy z Mostů u Jablunkova. Jeden betlém zobrazuje klanění Tří králů, druhý, goralský, přenese diváky do prostředí valašské salaše s muzikanty a pastýři. Oba betlémy vycházejí z beskydské řezbářské tradice, která se dědí z generace na generaci. Zcela odlišný charakter má papírový betlém Marie Fischerové-Kvěchové, na jehož postavičkách lze obdivovat jemné detaily a rozmanité moravské kroje. K nejcennějším exponátům patří betlémy z 19. století. Jeden z největších pochází z Příbora a do muzejních sbírek ostravského muzea se dostal už ve 30. letech 20. století díky páteru Josefu Slavíčkovi ze Libhoště. Ve figurkách nechybí valašští pastýři, žánrové postavy ani tzv. pastuchové, tedy koledníci s papírovými čepicemi, kteří o svátku Tří králů obcházeli vesnice s lidovou hrou. Výstava ukazuje také nekompletní či kombinované betlémy, jejichž kouzlo přetrvává navzdory zubu času. Mezi nimi vyniká torzo betléma z okolí Ostravy i zajímavý soubor složený ze dvou různých celků. Návštěvníkům se představí také unikátní pestrobarevný betlém z Marklovic, jehož postavičky s výraznými tvářemi a lehce „vykulenýma“ očima působí hravě a živě. Pozornost si zaslouží rovněž práce řezbáře Karla Kojetínského, jehož signované figurky z let 1881-1899 dokazují mimořádnou zručnost a cit pro detail. Výstava Cesta do Betléma nabízí nejen pohled na krásu tradičního lidového umění, ale také možnost na chvíli se zastavit a nadechnout vánoční atmosféry, a to po celý prosinec a až do 2. února 2026. Přijďte se vydat na cestu do Betléma, do světa klidu, řemeslné zručnosti a příběhů, které voní po Vánocích.


sobota 12.10.
CESTA K NEBESŮM
Otevření nové expozice v podkroví kostela.
Celý koncept projektu vznikal dlouhodobě a postupně. Prvotním impulsem byla celková rekonstrukce podkroví kostela v roce 2012. Najednou se tu vyloupnul prostor, který je po historické i architektonické stránce velmi zajímavý a poutavý a byla by škoda jej neukázat veřejnosti. Konkrétnější představa se postupně začala rodit v čase covidové pandemie. Snad si během ní pan farář uvědomil, že řady návštěvníků kostela a také bohoslužeb prořídly a že by bylo na místě zabývat se otázkou, co udělat pro to, jak tento neblahý trend zvrátit. Došlo k několika schůzkám duchovní správy s vedením města a muzea, kde se postupně krystalizovala představa vzájemné spolupráce, která se následně zhmotnila ve konkrétní podobě. Společným vyústěním tohoto úsilí bylo uzavření memoranda vzájemné spolupráci mezi farností, městem a muzeem na projektu „Cesta k nebesům“ na prosincovém zastupitelstvu v roce 2021. V tu chvíli již byla jasná představa: chceme vybudovat nové přístupové schodiště do věže a krovu kostela sv. Jana Křtitele, nabídnout návštěvníkům vyhlídku z věže na město a okolí, a v krovu, kde se člověk ocitne nad chrámovou klenbou, chceme nechat návštěvníky zakusit, že jsou jaksi blíže nebi.
S hlučínskou farností spolupracujeme již delší dobu. Pan farář je našim iniciativám nakloněný, protože samotná historie a památky jsou jeho velkou vášní. On sám řadu oprav iniciuje a záleží mu na tom, aby se co nejvíce ukázala kulturně historická hodnota hlučínských chrámů. Z těch nejvýznamnějších společných počinů bych zmínil zjišťovací archeologický průzkum v prostorách farní zahrady v okolí městských hradeb, geofyzikální průzkum podzemí kostela, vytvoření popisného systému uspořádání a mobiliáře farního kostela, a například spolupráci na záměru revitalizace kostelního nádvoří.
1.1. - 31.12.
VIRTUÁLNÍ REALITA
Ke 102. narozeninám Hlučínska jsme rozšířili stálou expozici "Kdo jsou lidé na Hlučínsku" o virtuální realitu. Jedná se o zcela novou formu muzejního sdělení a v České republice je zcela ojedinělá.